Změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2021

S účinností od 1. ledna 2021 se zvyšuje minimální mzda a také rozhodná částka pro placení pojistného například u dohod o pracovní činnosti. "Tradičně" bude vyšší minimální záloha u OSVČ a za specifických okolností (v důsledku koronavirové krize) se po sedmi měsících opět poměrně významně zvyšuje vyměřovací základ pro platby pojistného státem, a tudíž i odpočet od dosažného příjmu zaměstnance. Část podnikatelů určitě využije možnost platit méně na povinných platbách daně a veřejnoprávních pojistných formou paušální daně.

Přijaté změny se projevují v placení pojistného či záloh jednotlivými skupinami plátců, kterými jsou (kromě státu) zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

MINIMÁLNÍ MZDA JAKO MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD ZAMĚSTNANCE

K této problematice úvodem poznamenávám, že dne 31. 1. 2020 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zamítla poslanecký návrh na zrušení minimálního vyměřovacího základu zaměstnanců. To znamená, že nadále jsou v účinnosti mj. ustanovení § 3 odst. 4 až 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen "ZPZP"), který řeší odvod pojistného zaměstnavatelem v návaznosti na minimální vyměřovací základ, případně na jeho poměrnou část.

Zvýšení minimální mzdy na částku 15 200 Kč návazně ovlivní ve zdravotním pojištění například:

1. Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 ZPZP, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima.

2. Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání

Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 7 600 Kč.

3. Placení pojistného v případě neplaceného volna a neomluvené absence

Zaměstnavatel musí (bez ohledu na rozsah neplaceného volna nebo neomluvené absence) zabezpečit dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, resp. jeho poměrné části tehdy, pokud pro zaměstnance - a zaměstnavatele jako plátce pojistného - povinné minimum ve zdravotním pojištění platí.

Naopak, nemusí-li být zákonné minimum u zaměstnance dodrženo (§ 3 odst. 8 ZPZP), pak se v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence k zákonnému minimu nepřihlíží a vyměřovacím základem zaměstnance je buď:

• dosažený příjem (od data 1. 1. 2021 i nižší než 15 200 Kč), nebo

• není odvedeno žádné pojistné – například v případě trvání neplaceného volna po celý kalendářní měsíc u poživatele některého z důchodů.

OSOBY BEZ ZDANITELNÝCH PŘÍJMŮ

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, částka pojistného vždy činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.

To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. ledna 2021 částku 2 052 Kč, do prosince 2020 činila tato platba 1 971 Kč.

ZVÝŠENÍ ROZHODNÉ ČÁSTKY

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance. Kromě dohody o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), kde o vzniku zaměstnání rozhoduje v kalendářním měsíci roku 2021 příjem převyšující 10 000 Kč, máme ještě jednu velmi důležitou hodnotu. Touto hodnotou byla do konce roku 2020 částka 3 000 Kč.

Nařízením vlády č. 381/2020 Sb. ze dne 21. 9. 2020 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 hodnotu 34 766 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0194. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2021 ve výši 35 441 Kč.

Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZNP") a ve spojení se Sdělením MPSV č. 436/2020 Sb.) se částka rozhodného příjmu zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Pro účely zdravotního pojištění se tímto stanovuje od 1. 1. 2021 částka tzv. započitatelného příjmu na 3 500 Kč.

Pokud příjem (vyměřovací základ) činí alespoň 3 500 Kč, pak zaměstnavatel podle ustanovení bodů 4. – 6. § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZP") plní zákonné povinnosti u:

1. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován;
2. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele;
3. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ ZÁLOHY OSVČ

Pravidelnou změnou pro OSVČ je zvýšení minimální zálohy. Tuto minimální zálohu platí ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost:

• jediným zdrojem příjmů,

• při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2021 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 35…