S účinností od 1. 1. 2023 dochází ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 466/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení. Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena:
-
ze životního minima jednotlivce, které je stanoveno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí od 1. 1. 2023 částku 4 860 Kč,
-
z normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec s alespoň 70 000 obyvateli.
Zákonem č. 456/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, se stanoví normativní náklady na bydlení v § 26 odst. 1 písm. a) ZSSP pro obec s alespoň 70 000 obyvateli ve výši 14 197 Kč a v § 26a odst. 2 písm. a) ZSSP navýšení normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby ve výši 1 400 Kč.
Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí 1,5 násobek součtu částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení, tedy 1,5 x (4 860 + 14 197 + 1 400) = 30 685,50 Kč. Nejvyšší výše třetiny činí 10 228 Kč (výpočet: 30 685,50 – 1,50 = 30 684, 30 684 : 3 = 10 228 Kč). Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 ze součtu částky životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce: (4 860 + 15 597) x 2/3 = 13 638 Kč. Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/4 z částky 13 638 Kč, tj. 3 409,50 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).
Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje § 910 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen "NOZ"). Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních a osvojených (adoptovaných). Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní, a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.
Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (exekuce na mzdu z titulu běžného nebo dlužného výživného). Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte. Zaměstnavatel není oprávněn zkoumat, zda zaměstnanec dohodnuté nebo určené výživné hradí. Je však povinen takové dítě započítat do nezabavitelné částky, pokud zaměstnanec předložil relevantní doklady, kterými jsou rodný list dítěte, a u dětí po ukončení povinné školní docházky též potvrzení o studiu (příprava na budoucí povolání) nebo doklad o tom, že je dítě nezaopatřené a vyživovací povinnost stále trvá. Poznamenávám, že od roku 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného uzavřenou mezi rodiči.
Součet dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru v případě, kdy nezabavitelná částka není celé číslo. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru, není-li určena číslem celým.
Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2023, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2023, tedy ve výplatním termínu v únoru 2023. Změnou občanského soudního řádu v ustanovení § 299 OSŘ (viz zákon č. 164/2015 Sb.) se za mzdu považuje i odměna z dohody o provedení práce. Je proto nutné, aby při vzniku každého pracovněprávního vztahu zaměstnavatel zjistil, zda nový zaměstnanec nemá exekuční srážky.
Příklad č. 1
Zaměstnanec je rozvedený a na základě dohody platí výživné na 3 děti z předchozího manželství. S novou přítelkyní, s níž žije ve společné domácnosti, se stará o její 2 děti. V případě exekuční srážky bude činit nezabavitelná částka: 13 638 + (3 x 3 409,50) = 23 866,50, zaokr. 23 867 Kč.
Do nezabavitelné částky se započte dílčí nezabavitelná částka na jeho 3 vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, že by výživné určil soud. Nutno vždy rozlišovat, zda-li byla nařízena exekuce na mzdu z titulu výživného ve prospěch dítěte, nebo soud pouze stanovil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů.
Protože zaměstnavatel nedal předem souhlas s uzavřením dohody o výživném ani dohodu sám se zaměstnancem neuzavřel, musí zaměstnanec zasílat výživné sám, což může jeho příjem velmi ohrozit, bude-li nařízena přednostní exekuční srážka. Při přednostní exekuci mu zůstane pouze třetí třetina a nezabavitelná částka. Uhradí-li z tohoto zbytku výživné sám, nezbude mu v podstatě téměř nic.
Do konce roku 2013 byl zaměstnavatel povinen dohodu o úhradě výživného plně respektovat, a to i v případě, že bude plátci mzdy předložena v budoucnu (viz § 551 zákona č. 40/1964 Sb., starý občanský zákoník, a přechodná a závěrečná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník).
Od roku 2014 má zaměstnavatel právo takovou dohodu odmítnout, pokud byla dohoda rodičů o úhradě výživného uzavřena až po 31. 12. 2013.
POSTUP PŘI VÝPOČTU EXEKUČNÍCH SRÁŽEK A SRÁŽEK NA ZÁKLADĚ DOHODY
Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka. Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich. Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj., od 1. 1. 2023 se porovná s částkou…
