Srážky ze mzdy patří ke složité části mzdové agendy, která se díky změnám parametrických údajů každoročně mění. Několik komentovaných příkladu ilustruje letošní novinky.
S účinností od 1. 1. 2021 došlo ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.
Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena:
-
ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí od 1. 4. 2020 částku 3 860 Kč,
-
z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.
Nařízením vlády č. 580/2020 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2021 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení na 6 637 Kč.
Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: 2 x (3 860 + 6 637) = 20 994 Kč.
Nejvyšší výše třetin činí 6 998 Kč (20 994 : 3 = 6 998 Kč).
Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 3/4 ze součtu částky životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce: (3 860 + 6 637) x 3/4 = 7 872,75 Kč.
Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/3 z částky 7 Kč 872,75, tj. 2 624,25 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).
Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje § 910 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen "NOZ"). Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.
Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. tohoto nařízení se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (exekuce na mzdu z titulu výživného). Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte. Zaměstnavatel není oprávněn zkoumat, zda zaměstnanec dohodnuté nebo určené výživné hradí. Je však povinen takové dítě započítat do nezabavitelné částky, pokud zaměstnanec předložil relevantní doklady, kterými jsou rodný list dítěte a u dětí po ukončení povinné školní docházky též potvrzení o studiu.
Od 1. 1. 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného.
Součet dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru v případě, kdy nezabavitelná částka není celé číslo. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru, není-li určena číslem celým.
Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2021, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2021, tedy ve výplatním termínu v únoru 2021.
Změnou občanského soudního řádu v ustanovení § 299 OSŘ (viz zákon č. 164/2015 Sb.) se za mzdu považuje i odměna z dohody o provedení práce. Je proto nutné, aby při vzniku každého pracovněprávního vztahu zaměstnavatel zjistil, zda nový zaměstnanec nemá exekuční srážky.
Příklad č. 1
Zaměstnanec je rozvedený a na základě dohody platí výživné na 3 děti z předchozího manželství. S novou přítelkyní, s níž žije ve společné domácnosti, se stará o její 2 děti. V případě exekuční srážky bude činit nezabavitelná částka 7 872,75 + (3 x 2 624,25) = 15 745,50 Kč, zaokr. 15 746 Kč.
Do nezabavitelné částky se započte dílčí nezabavitelná částka na jeho 3 vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, že by výživné určil soud. Nutno vždy rozlišovat, zda byla nařízena exekuce na mzdu z titulu výživného ve prospěch dítěte nebo soud pouze stanovil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů.
Protože zaměstnavatel nedal předem souhlas s uzavřením dohody o výživném ani dohodu sám se zaměstnancem neuzavřel, musí zaměstnanec zasílat výživné sám, což může jeho příjem velmi ohrozit, bude-li nařízena přednostní exekuční srážka. Při přednostní exekuci mu zůstane pouze třetí třetina a nezabavitelná částka. Uhradí-li z tohoto zbytku výživné sám, nezbude mu v podstatě téměř nic.
Do konce roku 2013 byl zaměstnavatel povinen takovou dohodu o úhradě výživného plně respektovat, a to i v případě, že bude plátci mzdy předložena v budoucnu (viz § 551 zákona č. 40/1964 Sb., starý občanský zákoník, a přechodná a závěrečná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník.)
Od roku 2014 má zaměstnavatel právo takovou dohodu odmítnout, pokud byla dohoda rodičů o úhradě výživného uzavřena až po 31. 12. 2013.
POSTUP PŘI VÝPOČTU EXEKUČNÍCH SRÁŽEK A SRÁŽEK NA ZÁKLADĚ…
