S účinností od 1. 1. 2019 dochází ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.
Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena:
-
ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,
-
z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.
Nařízením vlády č. 320/2018 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení na 6 233 Kč.
Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí součet částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: 3 410 + 6 233 = 9 643 Kč. Nejvyšší výše třetin činí 3 214 Kč (výpočet: 9 643 – 1 = 9642, 9 642 : 3 = 3 214 Kč). Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 z částky 9 643 Kč, tj. 6 428,67 Kč. Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí ¼ z částky 6 428,67 Kč, tj. 1 607,17 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).
Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "NOZ"). Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.
Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ, a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte.
Od 1. 1. 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného.
Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru, není-li určena číslem celým.
Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2019, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2019, tedy ve výplatním termínu v únoru 2019.
Změnou občanského soudního řádu v ustanovení § 299 OSŘ (viz zákon č. 164/2015 Sb.) se za mzdu považuje i odměna z dohody o provedení práce. Je proto nutné, aby při vzniku každého pracovněprávního vztahu zaměstnavatel zjistil, zda nový zaměstnanec nemá exekuční srážky.
Příklad č. 1
Zaměstnanec je ženatý a na základě dohody platí výživné na dvě děti z předchozího manželství. S novou manželkou se stará o její tři děti. V případě exekuční srážky bude činit nezabavitelná částka: 6 428,67 + (3 x 1 607,17) =11 250,18 Kč, zaokr. 11 251 Kč.
Do nezabavitelné částky se započte výživné na současnou manželku a na jeho dvě vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, že by výživné určil soud. Nutno vždy rozlišovat, zda-li byla nařízena exekuce na výživné ve prospěch dítěte, nebo soud pouze stanovil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů.
Protože zaměstnavatel nedal předem souhlas s prováděním dohody o úhradě výživného, musí zaměstnanec zasílat výživné sám, což může jeho příjem velmi ohrozit, bude-li nařízena přednostní exekuční srážka. Při přednostní exekuci mu zůstane pouze třetí třetina a nezabavitelná částka. Uhradí-li z tohoto zbytku výživné sám, nezbude mu v podstatě téměř nic. Do konce roku 2013 byl zaměstnavatel povinen takovou dohodu plně respektovat, a to i v případě, že bude plátci mzdy předložena v budoucnu. Od roku 2014 má zaměstnavatel právo takovou dohodu odmítnout, pokud byla dohoda rodičů o úhradě výživného uzavřena až po 31. 12. 2013.
POSTUP PŘI VÝPOČTU EXEKUČNÍCH SRÁŽEK ZE MZDY
Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka. Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u…
