S účinností od 1. 1. 2016 dochází ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.
Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena:
-
ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,
-
z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.
Nařízením vlády č. 395/2015 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení ze stávající částky 5 767 Kč na 5 858 Kč.
Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí součet částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: 3 410 + 5 858 = 9 268 Kč. Nejvyšší výše třetin činí 3 089 Kč (výpočet: 9 268 – 1 = 9 267, 9 267 : 3 = 3 089 Kč). Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 z částky 9 268Kč , tj. 6 178,67 Kč.
Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí ¼ z částky 6 178,67 Kč, tj. 1 544,67 Kč (dále jen "dílčí nezabavitelná částka"). Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje § 910 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen "NOZ"). Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.
Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte.
Od 1. 1. 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného. Srážky na základě dohody lze podle § 2045 NOZ uzavřít nejvýše do poloviny hrubé mzdy. Při provádění srážky na základě dohody se musí uplatnit postup dle OSŘ (viz § 148 odst. 2 ZP) a poté se ještě výše srážky porovná s polovinou hrubé mzdy. Pokud by bylo možné dle OSŘ zabavit více než polovinu hrubé mzdy, je nutné srážku snížit a provést ji jen do poloviny hrubé mzdy.
Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru, není-li určena číslem celým.
Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2016, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2016, tedy ve výplatním termínu v únoru 2016.
Příklad č. 1
Zaměstnanec je ženatý a na základě dohody platí výživné na 2 děti z předchozího manželství. S novou manželkou se stará o její 3 děti. V případě exekuční srážky bude činit nezabavitelná částka 6 178,67 + (3 x 1 544,67) = 10 812,68 Kč, zaokr. 10 813 Kč.
V nezabavitelné částce se objeví výživné na současnou manželku a na jeho 2 vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, že by výživné určil soud. Nutno vždy rozlišovat, zda-li byla nařízena exekuce nebo soud pouze stanovil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů.
Protože zaměstnavatel nedal předem souhlas k provádění dohody o úhradě výživného, musí zaměstnanec zasílat výživné sám, což může jeho příjem velmi ohrozit, bude-li nařízena přednostní exekuční srážka. Při přednostní exekuci mu zůstane pouze třetí třetina a nezabavitelná částka. Uhradí-li z tohoto zbytku výživné sám, nezbude mu v podstatě téměř nic. Do konce roku 2013 byl zaměstnavatel povinen takovou dohodu plně respektovat, a to i v případě, že bude plátci mzdy předložena v budoucnu. Od roku 2014 má zaměstnavatel právo takovou dohodu odmítnout, pokud byla dohoda rodičů uzavřena po 31. 12. 2013.
Bylo by žádoucí, aby se dřívější právní úprava z § 551 zákona č. 40/1964 Sb. (starý občanský zákoník) přenesla do NOZ.
POSTUP PŘI VÝPOČTU EXEKUČNÍCH SRÁŽEK ZE MZDY
Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka. Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.
Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj., od 1. 1. 2016 se porovná s částkou 9 268 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 9 268 Kč nebo je nižší než částka 9 268 Kč, sníží se tento zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2016: 9 268 – 1 = 9 267, 9 267 : 3 = 3 089 Kč. První třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí, druhá třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi a třetí třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.
Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, tj. nad částku 9 268 Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.
Příklad č. 2
Čistá mzda činí 23 995 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má 3 děti (s manželkou se jedná o 4 vyživované osoby). Nezabavitelná částka činí: 6 178,67 + ( 4 x 1 544,67) = 12 357,35 Kč, zaokr. 12 358 Kč.
Je nařízena přednostní exekuce ve výši 166 770 Kč, která byla doručena do datové schránky dne 15.5.2016. Nepřednostní exekuce ve výši 15 000 Kč byla doručena již v r. 2010, ale doposud z ní nebylo nic sraženo, protože zaměstnanec měl nízké příjmy, z nichž nebylo možné nic srazit.
Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 23 995 – 12 358 = 11 637 Kč
Část mzdy zabavitelná bez omezení: 11 637 - 9 268 =2 369 Kč
Výše třetin: 9 268 – 1 = 9 267, 9 267 : 3 = 3 089 Kč
Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve výši 3 089 Kč, protože má dřívější pořadí než přednostní pohledávka. V dalších měsících se bude uhrazovat zbytek.
Ke druhé třetině se přičte část mzdy zabavitelné bez omezení: 3 089+ 2 369 = 5 458 Kč a uhradí se přednostní pohledávka ve výši 5 458 Kč.
Zaměstnanci se vyplatí: 3 089 (třetí třetina) + 12 358 (nezabavitelná částka) + 1 (snížení na dělit.) = 15 448 Kč.
Kontrola: 3 089 + 5 458 + 15 448 = 23 995 Kč.
Upozorňujeme, že při každé srážce včetně dohody o srážce ze mzdy je nutné zaměstnanci ponechat nezabavitelnou částku a třetí třetinu. Dohody o srážkách ze mzdy jsou srážkami nepřednostními s výjimkou dohody o výživném, a je proto nezbytné zaměstnanci ponechat ještě druhou třetinu. Jen v případě dohody o výživném se zaměstnanci ponechává nezabavitelná částka a třetí třetina.
Do konce roku 2013 umožňoval zákoník práce, jednalo-li se o dohody o srážce ve prospěch třetí strany, aby dlužník požádal zaměstnavatele o provádění srážky nad rámec občanského soudního řádu. U dohod uzavřených po 31. 12. 2013 je tento postup zcela vyloučen.
Nařízení vlády o nezabavitelných částkách je nutné respektovat i v případě insolvenční srážky. V souladu se změnou insolvenčního zákona od 1.1.2014 ( změna zákona č. 182/2006 Sb. provedena zákonem č. 294/2013 Sb.) není dovoleno, aby od zahájení insolvenčního řízení se prováděla jakákoliv srážka na základě dohody.
ZMĚNY V PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK OD 1. 9. 2015
Dále upozorňujeme na podstatné změny při provádění srážek ze mzdy v souvislosti se změnami od 1. 9. 2015 dané zákonem č. 164/2015 Sb. Zákonnou úpravou došlo k rozšíření okruhu příjmů, z nichž se exekuční srážky od 1. 9. 2015 provádějí.
V ustanovení § 299 OSŘ, kde je uveden výčet příjmů, z nichž se srážky provádějí, se nově objevuje i příjem z dohody o provedení práce. Dochází tak ke sjednocení příjmů, z nichž se od 1. 1. 2014 (po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku) mohou provádět srážky na základě dohody o srážce ze mzdy uzavřené dle ustanovení § 2045 až § 2047 zákona č. 89/2012 Sb. Tato dvojkolejnost přinášela v praxi velké problémy v případě, kdy u téhož plátce měl zaměstnanec příjmy z pracovního poměru a z dohody o provedení práce. V případě exekuční srážky bylo nutné ručně spočítat čistou mzdu bez započtení odměny z dohody o provedení…