Whistleblowing je významný nástroj interní komunikace v rámci korporátní compliance (tzv. Corporate Compliance) a prosazuje se dále ve veřejné sféře jako systém protikorupčních opatření.
V České republice doposud neexistuje žádný právní předpis, který by komplexně upravoval problematiku oznamovatelů nekalých jednání. Současná dílčí právní úprava je v České republice roztříštěna do několika různých právních předpisů. Částečnou právní ochranu oznamovatelů nalezneme například v zákoníku práce, dále ve správním řádu, v zákoně o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v trestním zákoníku, v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob či ve služebním zákoně. Ochranu oznamovatelů z řad státních zaměstnanců upravuje nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu účinné od července 2015. Jde o prováděcí předpis k zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě. Pro finanční sektor lze nalézt definici whistleblowingu ve vyhlášce ČNB č. 163/2014.
Na úrovni evropského práva byla přijata nová evropská úprava whistleblowingu ve formě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále také jen "Směrnice"). Členské státy jsou povinny požadavky Směrnice upravit do vnitrostátních právních řádů ve lhůtě do 17. prosince 2021. Tím se dostáváme k transpozici Směrnice do vnitrostátního právního řádu České republiky. Aktuálně se nachází vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů dle Směrnice v Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk č. 1150, dále také jen "návrh zákona" nebo "zákon") v prvním čtení. Proto je třeba upozornit, že návrh zákona může být v rámci legislativního procesu ještě změněn. Účinnost zákona je navrhována k 17. prosinci 2021.
Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů. Návrh zákona stanoví podmínky pro podávání a posuzování oznámení a podmínky poskytování ochrany osobám, jež oznámení podaly. Oznámením se dle návrhu zákona rozumí oznámení fyzické osoby obsahující informace o protiprávním jednání, které nese znaky trestného činu nebo přestupku nebo porušuje právní předpis nebo předpis Evropské unie upravující oblasti výslovně uvedené, o jehož spáchání se oznamovatel dozvěděl v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností, tj. při zaměstnání, službě, samostatně výdělečné činnosti, výkonu práv spojených s účastí v právnické osobě, výkonu funkce člena právnické osoby, správě svěřenského fondu, dobrovolnické činnosti, odborné praxi či stáži nebo výkonu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění. Jedná se o oblasti upravené českými právními předpisy nebo předpisy Evropské unie, a to konkrétně o oblasti:
- finančních institucí, finančních služeb, finančních produktů a finančních trhů,
- daně z příjmů právnických osob,
- předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
- ochrany spotřebitele a bezpečnosti a souladu s požadavky na výrobky podle právních předpisů,
- bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
- ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat,
- radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
- zadávání veřejných zakázek, veřejných dražeb a hospodářské soutěže,
- ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
- ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
- ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
- fungování vnitřního trhu včetně ochrany unijních pravidel hospodářské soutěže a státní podpory.
Oznamovatelé jsou dle návrhu zákona chráněni před tzv. odvetnými opatřeními, kterými mohou být např. zproštění výkonu státní služby, rozvázání pracovního poměru, odvolání z místa vedoucího, přeložení nebo převedení na jinou práci, snížení mzdy, platu nebo odměny. S výjimkami platí také, že měl-li oznamovatel oprávněné důvody se domnívat, že oznámení bylo nezbytné pro odhalení protiprávního jednání, nepovažuje se oznámení za porušení bankovního tajemství, smluvní povinnosti mlčenlivosti, povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu ani povinnosti zachovávat mlčenlivost podle jiných právních předpisů. Zákon odvetná opatření obecně zakazuje. Odvetnému opatření nesmí být vystaven oznamovatel a ani osoby jemu pomáhající či blízké, jak jsou vyjmenovány v zákoně. Pokud by k odvetným opatřením došlo, má oznamovatel a osoby určené zákonem právo na přiměřené zadostiučinění, byla-li jim odvetným opatřením způsobena nemajetková újma. Také platí, že práva na ochranu před odvetným opatřením se nelze vzdát.
Oznámení lze podat dle návrhu zákona prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému nebo prostřednictvím ministerstva spravedlnosti. Oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému je preferovanou variantou, neboť případnou nápravu zjištěného protiprávního stavu může zajistit sám povinný subjekt a vyvarovat se tak nepříznivých následků.…
