Vliv nového občanského zákoníku na zákoník práce a pracovněprávní agendu

1.12

Vliv nového občanského zákoníku na zákoník práce a pracovněprávní agendu

Mgr. Ing. Michaela Handrejchová, advokátka

JUDr. Petra Sochorová, Ph.D., vedoucí advokátka

Havel, Holásek & Partners, s.r.o., advokátní kancelář

Za pár měsíců nabude účinnosti nový obecný občanskoprávní předpis, který zásadním způsobem zasáhne do soukromých práv všech obyvatel České republiky. Jeho působení na pracovní právo nebude možná tak revoluční jako např. v oblasti nemovitostí, dědického či obchodního práva, ale přesto ovlivní i personální praxi.

K 1. 1. 2014 nedojde k nahrazení zákoníku práce novým občanským zákoníkem. Zákoník práce se bude aplikovat na pracovněprávní vztahy i nadále, avšak dozná několika změn, ať již pouze obsahových nebo legislativně technických. Vzhledem ke svému subsidiárnímu použití bude nový občanský zákoník doplňovat zákoník práce. Znalost ustanovení nového občanského zákoníku, pro které zákoník práce nemá svou speciální úpravu, bude proto zásadní. Subsidiární použití nového občanského zákoníku ovlivní posouzení kogentnosti a dispozitivnosti ustanovení zákoníku práce, posouzení absolutní či relativní neplatnosti v pracovněprávních vztazích, právní jednání zaměstnavatele, počítání času a lhůt apod.

Legislativní orgány připravily v návaznosti na nový občanský zákoník zákony, které pomohou realizovat nový občanský zákoník. Ve Sbírce zákonů byl pod číslem 303/2013 Sb. publikován zákon, který novelizuje některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. Část šedesátá sedmá je věnována změnám v zákoníku práce. Chystá se dále i celá řada nových zákonů a novel, které budou ovlivňovat pracovní právo nebo personální agendu jako například zákon o zvláštním řízení soudním či novela zákona o zaměstnanosti apod.

PODPŮRNÉ POUŽITÍ NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU (PRINCIP SUBSIDIARITY)

Na rozdíl od principu delegace uplatňovaného do roku 2008 bude zákoník práce vycházet z dosavadního vztahu k současnému občanskému zákoníku, kdy se uplatňuje princip subsidiarity (podpůrnosti). Nový občanský zákoník se tedy použije na pracovněprávní vztahy vždy, neobsahuje-li zákoník práce speciální úpravu, a to aniž by bylo třeba zvláštního odkazu, s tím, že bude nutné respektovat základní zásady v pracovněprávních vztazích upravené v § 1a. Tento princip je vyjádřen v § 9 odst. 2 nového občanského zákoníku: "Soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy.“ a současně v § 4 zákoníku práce: "Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů“.

Zákoník práce bude obsahovat zároveň ustanovení, která limitují použití občanskoprávních institutů – zejména nový § 346d zakazující zajištění dluhu ze základního pracovněprávního vztahu, který má zaměstnanci vzniknout vůči zaměstnavateli v budoucnu zástavním právem, zadržením věci zaměstnancem či zaměstnavatelem k zajištění dluhu ze základního pracovněprávního vztahu již vzniklého či zřízení zástavního práva k věci, k níž zaměstnanci vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu. Dle tohoto paragrafu dále není možné převzít dluh, který mají vůči sobě zaměstnavatel či zaměstnanec, třetí osobou a postoupit pohledávku, kterou vůči sobě mají zaměstnavatel či zaměstnanec, ze základního pracovněprávního vztahu na jiného, stejně jako pracovní smlouvu či dohodu o práci konané mimo pracovní poměr. Stejně jako dle současné úpravy bude moci být smluvní pokuta ujednána jen v souvislosti s konkurenční doložkou.

 NahoruKOGENTNOST A DISPOZITIVNOST USTANOVENÍ

Další zásada, která doznala drobných změn, je zásada kogentnosti a dispozitivnosti. Tato je v současné době upravena zejména v § 4b zákoníku práce. Většina z tohoto ustanovení bude převzata do nového § 4a, podle kterého budou platit následující pravidla:

• od § 363 zákoníku práce, tj. od ustanovení zákoníku práce, ve kterých jsou zapracovány předpisy práva Evropské unie, bude možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance,

• odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. Přičemž způsoby, jimiž je možné odchýlit se od právní úpravy zákoníku práce, budou nadále smlouva, v případě úpravě povinností, a v případě odchylné úpravy práv i vnitřní předpis zaměstnavatele.

Na rozdíl od dosavadní úpravy § 4b zákoníku práce, která obsahovala obecná pravidla pro vymezení kogentních pravidel, bude se nově vycházet z § 1 odst. 2 nového občanského zákoníku: "Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti“. Stejně jako dle současné úpravy nebude možné upravit si práva a povinnost odchylně od zákona, pokud to zákon zakazuje. Nepřímý zákaz je často stanoven tak, že se k jednání porušujícímu dané pravidlo nepřihlíží (např. nový § 4a: "Vzdá-li se zaměstnanec práva, které mu tento zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje, nepřihlíží se k tomu“.). Novým korektivem pro možnost odchýlení se v pracovněprávních vztazích bude porušení dobrých mravů, veřejného pořádku nebo práva týkajícího se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Důsledky nedovoleného odchýlení se od zákona jsou pak obsaženy v § 580 a § 588 nového občanského zákoníku a vysvětleny níže.

 NahoruABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ NEPLATNOST

Na rozdíl od současné úpravy neplatnosti v občanském zákoníku a zákoníku práce, která je na sobě v podstatě…