2021.06.05
Úprava počítání lhůt v pracovním právu po novele zákoníku práce
Mgr. Tomáš Liškutín. JUDr. Kristýna Opletalová
Počítání lhůt ovlivňuje počátek a konec časových úseků, během nichž mohou zaměstnanci a zaměstnavatelé uplatnit své nároky. V některých případech dochází k přerušení běhu lhůt a pak jsou rozhodující podmínky, za nichž běh lhůt pokračuje. O rozdílech mezi tím, jak se v souvislosti s přerušením běhu lhůt počítaly lhůty před účinností novely zákoníku práce a jak se počítají nyní, pojednávají následující řádky.
DŘÍVĚJŠÍ ÚPRAVA POČÍTÁNÍ LHŮT V PRACOVNÍM PRÁVU
Až do 29. 7. 2020 neobsahoval zákoník práce žádnou zvláštní úpravu běhu lhůt. Proto se plně uplatnilo podpůrné použití pravidel obsažených v občanském zákoníku (§ 4 ZP ve spojení s § 605 NOZ a násl.). Nejvyšší soud také prohlásil, že se v souvislosti se žalobou na určení neplatnosti výpovědi uplatní i zvláštní pravidla obsažená v § 645 NOZ a násl. týkající se přerušení (stavení) běhu lhůt (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 21 Cdo 343/2018).
Podle těchto pravidel promlčecí a prekluzivní lhůta v případě výskytu určitých překážek neběží. Pro pracovněprávní praxi má význam zejména překážka spočívající v uzavření dohody o mimosoudním řešení sporu. V takovém případě začne lhůta běžet až poté, co jedna ze stran dohody výslovně odmítne pokračovat v mimosoudním jednání (§ 647 NOZ). Jak uzavření dohody o mimosoudním řešení sporu, tak jiné překážky běhu lhůt (např. vyšší moc, která brání v uplatnění práva) mají za následek to, že promlčecí nebo prekluzivní lhůta neskončí po odpadnutí překážky dříve než za 6 měsíců ode dne, kdy začala opětovně běžet (§ 652 NOZ, § 654 odst. 2 NOZ). To v praxi znamenalo, že se lhůty v pracovním právu prodlužovaly i o několik měsíců, což v konečném důsledku prohlubovalo i nejistotu na straně zaměstnavatelů, kteří museli 6 měsíců po odpadnutí překážky čekat, zda zaměstnanec uplatní žalobu na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru či nikoliv.
Příklad č. 1
Zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr ke dni 29. 9. 2018. Ode dne 30. 9. 2018 počala běžet 2měsíční prekluzivní lhůta k uplatnění žaloby na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru (§ 72 ZP). Zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že považuje rozvázání pracovního poměru za neplatné a trvá na dalším zaměstnávání (§ 69 odst. 1 ZP). Dne 28. 11. 2018 uzavřel zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o mimosoudním řešení sporu. Následně probíhalo mimosoudní řešení sporu, které nakonec ukončil dne 21. 5. 2019 zaměstnavatel s tím, že nemá zájem v něm…
