Srážky ze mzdy jsou od roku 2014 upraveny několika
právními předpisy. Jedná se především o:
§ 145 až 150
zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
§ 2045 až
2047 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen NOZ,
§
276 - 302 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů,
nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní
částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí,
a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení
(nařízení o nezabavitelných částkách),
zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy
souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí. Citovaný zákon upravuje postup soudů,
soudních exekutorů, správců daně a orgánů veřejné správy při provádění exekucí
v případě, jsou-li exekucemi nařízenými soudem, správcem daně nebo orgánem
veřejné správy souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové
hodnoty.
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších
předpisů,
zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční
činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění
pozdějších předpisů,
zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění
pozdějších předpisů,
zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů,
§ 551 zákona č. 40/1964
Sb., občanský zákoník účinný do 31.12.2013,
Srážky z příjmu jsou srážky ze mzdy nebo platu
(§ 276 OSŘ) a z jiných příjmů zaměstnance z
pracovněprávního vztahu (§ 299 OSŘ).
Sem patří:
odměny z dohod o pracovní činnosti,
odměny za pracovní nebo služební pohotovost, odměny poskytnuté
při pracovních výročích a jubilejní a stabilizační odměny, odstupné, odchodné,
odbytné,
mzdové vyrovnání vyplácené při uplatnění konkurenční
doložky,
peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v
souvislosti se zaměstnáním,
náhrady mzdy a platu (sem patří i náhrada mzdy při DPN po dobu
prvních 14 kalendářních dnů DPN),
náhrady za ztrátu na výdělku po dobu PN i po skončení PN,
nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství,
důchody, stipendia, podpora v nezaměstnanosti a podpora při
rekvalifikaci,
úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta (od
1.1.2015 - v souvislosti s účinností zákona č. 266/2006 Sb.).
Srážky se neprovádějí ze sociálních výpomocí
poskytnutých při živelních událostech a jiných mimořádných událostech, z darů a
jiných plnění ze sociálního fondu nebo FKSP.
Srážky z dohody o provedení práce se provedou
jen v případě, nejedná-li se o exekuční srážky, tj. v případě srážek na základě
dohody o srážce ze mzdy s výjimkou dohody uzavřené dle
§ 551 zákona č. 40/1964 Sb. Tyto dohody
(dle
§ 551) však musí být uzavřeny do konce
roku 2013. Od roku 2014 se příjem z DPP použije na všechny dohody o srážce ze
mzdy, které byly uzavřeny po 31. 12. 2013.
V souladu s
§ 146 zákoníku práce mohou být srážky
provedeny jen:
v případech stanovených zákoníkem práce nebo
zvláštním zákonem,
na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků
zaměstnance,
k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem
odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě
písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím
zaměstnanec, který je členem odborové organizace.
Srážky ze mzdy lze rozdělit do dvou skupin, a to bez
souhlasu zaměstnance a s jeho souhlasem. Srážky ze mzdy se souhlasem
zaměstnance může zaměstnavatel provádět jen na základě dohody o srážkách ze
mzdy. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Srážky ze mzdy k
náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.
Bez souhlasu zaměstnance může zaměstnavatel
provádět srážky ze mzdy na účely taxativně uvedené v zákoníku práce v
§ 147. Jedná se o tyto srážky:
daň z příjmů fyzických osob a pojistné na důchodové spoření,
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
záloha na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že
nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,
nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady, popřípadě jiné
nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
náhrada mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil
nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl, náhrada mzdy nebo platu podle
§ 192 ZP. Jedná se o náhradu mzdy, platu
nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní
neschopnosti, na niž zaměstnanci právo nevzniklo,
částky postižené výkonem rozhodnutí (exekuce) nařízeným
soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného
státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku.
Srážky daní a pojistného nazýváme zákonnými srážkami a
jejich provádění se řídí příslušnými zákony. Srážky uvedené pod písmeny c) až
f) se řídí zvláštním zákonem - zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění pozdějších předpisů. Srážky na základě dohody uzavřené po 31.12.2013 se
řídí ustanoveními
§ 2045 až 2047 NOZ.
Ze mzdy se přednostně srazí daň z příjmu a pojistné na
sociální zabezpečení a záloha na důchodové spoření (čistá mzda). Další postup
je závislý na pořadí srážky a druhu srážky.
Pořadí srážek ze mzdy je upraveno těmito obecně
závaznými právními předpisy:
Exekuční srážky získávají pořadí doručením
exekuce prvnímu plátci. Zákon stanoví, že pohledávky, pro které byl soudem nebo
správním orgánem nařízen výkon rozhodnutí (exekuce), nabývají pořadí dnem,
kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení
obsahující toto vyrozumění. Toto ustanovení platí i v případě, že rozhodnutí o
výkonu rozhodnutí nenabylo právní moci. Znamená to, že zaměstnavatel musí
zahájit srážky ze mzdy a závazky zaměstnance nepoukazuje věřiteli, ale
ponechává je na účtu organizace do doby nabytí právní moci rozhodnutí. Po
nabytí právní moci odesílá sražené částky věřiteli.
Pokud bylo zaměstnavateli doručeno v jeden den více
takových rozhodnutí, získávají všechna stejné pořadí. U peněžitých trestů
(pokut) a náhrad uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u
přeplatků a neprávem přijatých částek na dávkách nemocenského pojištění,
důchodového pojištění a státní sociální podpory a u přeplatků a neprávem
přijatých částek dávek sociálního zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti a
podpory při rekvalifikaci se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnavateli bylo doručeno
vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu.
Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru k
jinému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u předchozího
zaměstnavatele, zachováno i u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy začne
provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo
věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky.
Srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele
získávají pořadí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy uzavřena.
U srážek ze mzdy prováděných na základě dohody o
srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance se řídí pořadí dnem, kdy
byla dohoda, k níž dal zaměstnavatel předem souhlas, zaměstnavateli
předložena.
U srážek týkajících se členských příspěvků odborové
organizaci vzniká pořadí okamžikem, kdy zaměstnanec vyslovil souhlas se
srážením.
U srážek ze mzdy, které se týkají nevyúčtované zálohy
na mzdu, zálohy na cestovní náhrady, přečerpaného nároku na dovolenou a
neoprávněné náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, se řídí pořadí
dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek. V praxi se může vyskytnout
situace, kdy nelze zahájit provádění těchto srážek proto, že vůči zaměstnanci
jsou uplatňovány jiné srážky, které mají dřívější pořadí a navíc mají opakující
se charakter. Dále mohou být doručeny i další exekuce, které pohledávku
zaměstnavatele budou stále odsouvat dozadu, a znemožní tak její úhradu. Aby
tato pohledávka získala pořadí (zákonem stanovené pořadí získat nemůže, protože
nelze zahájit provádění této srážky), je vhodné uzavřít dohodu o srážkách ze
mzdy, kterým pohledávka zaměstnavatele získá pořadí a může být v budoucnu
uspokojena.
Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele
za přijetí do zaměstnání jsou zakázány, stejně tak jako k úhradě peněžních
pokut. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné pouze na základě dohody o
srážkách mzdy.
V souladu s
§ 313 zákoníku práce je zaměstnavatel
povinen při skončení zaměstnání v potvrzení o zaměstnání uvést, zda jsou ze
zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka,
pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených
srážek a jaké je pořadí pohledávky.
Vůči soudu, který nařídil výkon rozhodnutí, má
zaměstnavatel oznamovací povinnost. Při nástupu zaměstnance do
pracovněprávního vztahu musí bez odkladu soudu oznámit, že u něho
nastoupil povinný jako nový zaměstnanec. Při ukončení pracovněprávního vztahu
musí do jednoho týdne soudu oznámit, že u něho povinný přestal pracovat.
Současně zaměstnavatel zašle soudu vyúčtování všech srážek ze mzdy, které
provedl a vyplatil oprávněnému a pro které pohledávky byl výkon nařízen a jaké
mají tyto pohledávky pořadí. Oznamovací povinnost má také povinný. Ten musí do
jednoho týdne oznámit, že přestal u dosavadního plátce mzdy pracovat a že
nastoupil u jiného plátce mzdy. Jak plátce mzdy, tak povinný mohou být za
nesplnění oznamovací povinnosti sankcionováni pořádkovou pokutou. Plátci mzdy
může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.
Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru k
jinému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u
předchozího zaměstnavatele, zachováno i u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy
začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce
mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro které
pohledávky.
Vůči zaměstnavateli, který provádí srážky, pro které je
nutný písemný souhlas zaměstnance, a zaměstnavatel souhlas nemá, může
inspektorát práce uplatnit sankci až do výše 2 mil. Kč. (viz
§ 13 odst. 2 zákona č. 251/2005 Sb.
o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů).
Pobírá-li povinný mzdu nebo jiný příjem od více plátců
mzdy, vztahuje se nařízená exekuce na všechny jeho příjmy. Znamená to,
že v případě druhého pracovního poměru musí další zaměstnavatel od
nového zaměstnance vyžádat potvrzení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí
srážkami ze mzdy. Další zaměstnavatel musí též soudu oznámit, že u něj povinný
nastoupil do práce. Srážky však začne provádět až ode dne, kdy mu bude
doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.
Nařizuje-li soud provádění srážek několika plátcům
mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet, popř.
kolik mají na pohledávku srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého
plátce ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen tuto
skutečnost oznámit soudu, který pak nezabavitelnou částku mezi ostatní plátce
mzdy přerozdělí.
Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo
povinný, určí soud sám, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze
mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na
každého z nich.
Provádí-li srážky zároveň několik plátců mzdy, zašlou
sražené částky vždy soudu, který prověří správnost provedených srážek a sám je
vyplatí oprávněnému. Bylo-li sraženo více, než činí pohledávka, vrátí soud
přeplatek povinnému.
Je-li nařízení výkonu rozhodnutí doručeno plátci mzdy
až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému vyplacena, nepřihlíží se k
provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný měl za celý měsíc
právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla.
Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců
najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště.
Dohodne-li se oprávněný s povinným, že se spokojí s
nižšími srážkami, než které by jinak oprávněnému náležely, a oznámí-li to oba
soudu, vyzve soud plátce mzdy, aby srážel ze mzdy povinného měsíčně jen částku,
se kterou se oprávněný spokojí, nepřesáhne-li tato částka v příslušném
výplatním období přípustnou výši srážek. Přesáhne-li ji, provede plátce mzdy v
příslušném výplatním období srážky jen v rozsahu dovoleném zákonem.
Oprávněný může vůči plátci mzdy uplatnit u soudu právo
na výplatu částek, které měl obdržet, jestliže:
plátce mzdy neprovedl srážky řádně a včas,
srážky ze mzdy byly provedeny v menším rozsahu, než měly
být,
plátce mzdy nevyplatil sražené částky bez odkladu po tom, kdy mu
bylo doručeno nabytí právní moci daného rozhodnutí, respektive po tom, kdy se
staly splatnými další měsíční části mzdy.
Jestliže soud nařídí výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy,
je zaměstnavateli přikázáno, aby po doručení tohoto nařízení prováděl ze mzdy
srážky a tyto částky nevyplácel povinnému. Zaměstnavatel sražené částky
deponuje do doby, než je mu doručeno rozhodnutí o nabytí právní moci.
Nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy může být
nařízeno též správními orgány - orgány státní správy a územní samosprávy. Při
provádění těchto exekucí se přiměřeně použijí příslušná ustanovení OSŘ, dále
zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně
probíhajících výkonů rozhodnutí, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních
exekutorech a exekuční činnosti. Zákon č. 119/2001 Sb. se použije v případech,
kdy je souběžně prováděna exekuce více rozhodnutí - soudů nebo jiných orgánů a
kdy je zapotřebí rozhodnout o postupech při jejich výkonu. K takovému
rozhodnutí je oprávněn obecný soud povinného, a to i když rozhodnutí o výkonu
rozhodnutí nevydal. Soud tak na žádost zaměstnavatele (plátce mzdy) rozhodne,
jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy sražena a kolik z ní
připadne na každou vymáhanou pohledávku.
Exekuční zákon umožňuje další formu vymáhání
pohledávek. Na návrh oprávněného a na základě usnesení soudu jsou exekutoři
oprávněni vydat exekuční příkaz, a to k vykonání příslušného exekučního titulu.
Jde-li o nařízení srážek ze mzdy, je exekuční příkaz zaslán plátci mzdy a ten
jej musí provést tak, jako by exekuci nařídil soud. Plátce mzdy musí vůči
exekutorovi plnit své povinnosti obdobně jako vůči soudu, a musí mu proto
poskytovat příslušnou součinnost. Některé podrobnosti stanoví vyhláška č.
418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti.
Srážky ze mzdy je možné provádět jen do výše
pohledávky s příslušenstvím. Příslušenstvím se rozumí úroky, úroky z
prodlení, poplatky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky u
soudu. Způsob provádění srážek stanoví
§ 276 a násl. OSŘ a nařízení vlády č. 595/2006 Sb. a
vztahuje se na všechny srážky ze mzdy prováděné na základě vykonatelného
rozhodnutí.
Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy a též z
příjmů, s nimiž se zachází jako se mzdou. Jedná se o dávky nemocenského
pojištění s výjimkou ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a
mateřství, důchody, stipendium, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci,
vrácenou daň vyplývající z ročního zúčtování, popřípadě další příjmy (odstupné,
odchodné, atd.). Srážky se provádějí i z odměny poskytnuté zaměstnanci na
základě dohody o pracovní činnosti. Srážky ze mzdy nelze provádět z
náhrad cestovních výdajů nebo obdobných náhrad (náhrada za opotřebení vlastního
nářadí).
Čistou mzdou rozumíme hrubou mzdu sníženou o daň a
pojistné na sociální a zdravotní pojištění a zálohy na důchodové spoření. Dle
judikátu číslo jednací 3 VSOL 852/2011-A-10 vydaného Vrchním soudem v Olomouci
dne 11. 5. 2012 není daňový bonus součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé
činnosti. Je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem a výpočet čisté
mzdy (pro srážky ze mzdy) neovlivňuje. Čistou mzdou rozumíme hrubou mzdu
sníženou o daň a pojistné (včetně zálohy na důchodové spoření).
Zcela jiný závěr je uveden v judikátu Krajského
soudu v Ostravě KSOS 25 INS 13945/2011-B5 ze dne 16. 2. 2012 a ve stanovisku
Generálního finančního ředitelství ze dne 2. 4. 2012.
Ani jedno z citovaných usnesení nebylo zveřejněno ve
Sbírce judikatury, a je tedy otázkou, zda vůbec, případně kterému přikládat
větší důležitost a při výpočtu srážek se jím řídit. Nadále není výkladová praxe
v této oblasti jednoznačná. K uvedené problematice se na dotaz některých
soudních exekutorů vyjádřilo v roce 2012 i Ministerstvo spravedlnosti ČR s tím,
že daňový bonus součástí čisté mzdy i přes shora citované rozhodnutí VS v
Olomouci být má, když říká: "... pokud přiznáním daňového bonusu fakticky
dochází ke zvýšení čisté mzdy, lze s touto částkou kalkulovat jako se základem
pro výpočet srážek ze mzdy, když ochrana osob vyživovaných povinným je
zajištěna institutem nezabavitelné částky."
Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka
podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., která se vyplácí povinnému. Nezabavitelná
částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena:
ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2
zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,
z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných
na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999
obyvatel.
Nařízením vlády, kterým se pro účely příspěvku na
bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2014 stanoví výše nákladů
srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a
částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení ze
stávající částky 5 687 Kč na 5 873 Kč.
Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí
součet částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: 3 410 + 5
873 = 9 283 Kč. Nejvyšší výše třetin činí 3 094 Kč. (Výpočet: 9
283 Kč se sníží na dělitelnost třemi, sníží se o 1 Kč, 9 282 : 3 = 3 094
Kč.)
Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 z
částky 9 283 Kč, tj. 6 188,67 Kč. Nezabavitelná částka na každou osobu,
které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/4 z částky 6 188,67 Kč, tj.
1 547,17 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka). Při výpočtu
nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát,
kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost
upravuje zákon o rodině. Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí
vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče.
Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového
zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jak tomu je u studentů - pojištěnců státu v
oblasti zdravotního pojištění.
Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby
se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2
nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera)
dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na
dítě, které manželé společně vyživují, se započítává nezabavitelná částka
každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.
Nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl
nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí
dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného
podle
§ 2045 NOZ a zaměstnavatel souhlasí s
prováděním takové srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným
dlužníkem nebo se jedná o dohodu mezi rodiči uzavřenou před rokem 2014 podle
§ 551 zákona č. 40/1964 Sb. (starý
občanský zákoník). V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované
osoby započte.
Součet všech dílčích nezabavitelných částek a
nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se
zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé
dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má
jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná
částka na povinného nahoru.
Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se
uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne
den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů
na bydlení dochází k 1. 1. 2014, použije se nová výše nezabavitelné částky
poprvé při zúčtování mezd za leden 2014, tedy ve výplatním termínu v únoru
2014.
Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v
měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších
plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán
neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.
Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se
mzda zabavuje bez omezení, tj., od 1. 1. 2014 se porovná s částkou 9 283
Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 9 283 Kč, nebo je nižší
než částka 9 283 Kč, sníží se tento zbytek na číslo dělitelné třemi a
vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2014:
9 283 - 1 = 9 282 Kč
9 282 : 3 = 3 094 Kč
1. třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i
nepřednostních podle svého pořadí,
2. třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a
pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina
dlužníkovi,
3. třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.
Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující
částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, tj. nad částku 9 283
Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve
připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních
pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně
zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.
Příklad č. 1Čistá mzda činí 23 895 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má 3 děti (s
manželkou se jedná o 4 vyživované osoby). Nezabavitelná částka činí: 6 188,67 +
(4 × 1 547,17) = 12 377,35 Kč, po zaokrouhlení 12 378 Kč. Je nařízena
přednostní exekuce ve výši 45 300 Kč, která byla doručena do datové schránky
dne 10. 2. 2014. Nepřednostní exekuce ve výši 25 000 Kč byla doručena již v r.
2011, ale nebyla uhrazena plně a nesplacený zůstatek činí 18 600 Kč.
Čistá mzda v daném měsíci snížená o nezabavitelnou částku: 23
895 - 12 378 = 11 517 Kč.
Část mzdy zabavitelná bez omezení: 11 517 - 9 283 =2 234
Kč.
Snížení na dělitelnost třemi: 9 283 - 1 = = 9 282 Kč.
Výše třetin: 9 282 : 3 = 3 094 Kč.
Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve
výši 3 094 Kč, protože má dřívější pořadí než přednostní pohledávka. V dalších
měsících se uhradí zbytek.
Ke druhé třetině se přičte část mzdy zabavitelné bez omezení: 3
094 + 2 234 = 5 328 Kč a uhradí se přednostní pohledávka ve výši 5 328
Kč.
Zaměstnanci se vyplatí: 3 094 (třetí třetina) + 1 (snížení na
dělitelnost třemi) + + 12 378 (nezabavitelná částka) = 15 473 Kč.
Kontrola: 3 094 + 5 328 + 15 473 = 23 895 Kč.
Z první třetiny jsou uspokojovány všechny pohledávky
(přednostní i ostatní) podle svého pořadí. Znamená to, že pohledávky, na
které v důsledku jejich horšího pořadí nezbudou peníze, musejí vyčkat, až jim v
následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již uhrazená pohledávka,
nebo až je bude možné srazit díky vyššímu příjmu povinného.
Je-li pro pořadí více pohledávek rozhodující stejný
den, mají pohledávky stejné pořadí.…