ROZŠÍŘENÍ VÝHOD, KTERÉ DOSUD PLATILY JEN PRO POPLATNÍKY Z EU, NORSKA A ISLANDU, NA VŠECHNY ČLENY EU A EHP (PŘECHODNÉ USTANOVENÍ Č. 5)
V několika ustanoveních zákona o daních z příjmů, např. v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, § 6 odst. 16 písm. c) ZDP a řada dalších), je použita formulace "v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu". Nově jsou tato ustanovení rozšířena na všechny členy EU a EHP. Jedná se o opatření související s podepsáním Smlouvy mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokolu k ní koncem září 2014. Lichtenštejnsko je jedinou zemí Evropského hospodářského prostoru, na kterou se doposud neuplatňovala obdobná pravidla jako na státy EU, neboť s ním neexistovala ani smlouva o zamezení dvojího zdanění, ani smlouva o výměně informací. Příslušná ustanovení jako například osvobození dividend, úroků a licenčních poplatků se však začnou uplatňovat teprve v den nabytí účinnosti smlouvy. Je otázkou, zda tomu tak bude již od tohoto roku, nebo zda příslušné ústavní procedury na obou stranách budou trvat déle a smlouva vstoupí v platnost až 1. ledna 2016. Pro Lichtenštejnsko jsou již nyní v ZDP zavedeny stejné podmínky, které se týkají ostatních států tvořících Evropský hospodářský prostor (Norska a Islandu).
ZMĚNA U MEZINÁRODNÍHO PRONÁJMU PRACOVNÍ SÍLY REALIZOVANÉHO AGENTURAMI Z EU ČI EHP (§ 6 odst. 2 ZDP, § 38c odst. 2 ZDP A § 38h odst. 10 ZDP)
Český ekonomický zaměstnavatel, tj. uživatel pronajatých pracovníků, v situaci, kdy jsou mu pronajati pracovníci zahraniční agenturou práce se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie (EU) nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor (EHP), která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, již nebude od 1. 1. 2015 v postavení plátce daně ve vztahu k těmto pronajatým zaměstnancům. Povinnosti plátce daně v těchto případech plní s účinností od roku 2015 organizační složka (stálá provozovna) této zahraniční agentury práce, která je formálně právním zaměstnavatelem pronajímaných zaměstnanců. Pokud nejsou ale splněny všechny výše uvedené podmínky, příjmy pronajatých zaměstnanců zdaňuje jako doposud tuzemský tzv. ekonomický zaměstnavatel, tedy zaměstnavatel, u kterého zaměstnanci vykonávají práci na základě jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem v zahraničí.
Je třeba zdůraznit, že obdobné postavení jako český plátce daně získávají jen zahraniční agentury práce z EU a EHP, které mají povolení k agenturnímu zaměstnávání podle tuzemského zákona o zaměstnanosti a v ČR také organizační složku (registrovanou u správce daně jako stálou provozovnu a plátce daně). Podle novelizovaného znění § 38c odst. 2 ZDP pak povinnosti plátce daně odvádět z mezd pronajatých zaměstnanců zálohy na daň, resp. daň nemá již tuzemský ekonomický zaměstnavatel, ale tato organizační složka, podle nového znění § 6 odst. 2 ZDP již pro ni neplatí pravidlo, že za příjem pronajatého zaměstnance se považuje "nejméně 60 % z celkové úhrady" a splatnost záloh na daň sražených z mezd pronajatých zaměstnanců v § 38h odst. 10 ZDP je nastavena stejně, jako u českých plátců daně. To znamená, že v daném případě budou tyto zahraniční agentury práce EU a EHP s povolením k agenturnímu zaměstnáváni podle tuzemského zákona o zaměstnanosti a s organizační složkou v ČR ve stejném postavení, jako tuzemské agentury práce.
ZPŘESNĚNÍ POJMŮ USTANOVENÍ § 6 odst. 6 ZDP
V tomto ustanovení je upraven způsob zdanění poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely bezplatně. Věcně se v tomto ustanovení nic nemění a za příjem zaměstnance se považuje nadále částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla (minimálně však 1.000 Kč) za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, a pokud vstupní cena nezahrnuje daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší.
Novelou se pouze zpřesňuje, že v případě, kdy zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech "poskytnutých" motorových vozidel, nikoliv jak bylo nepřesně uvedeno do konce roku 2014 "použitých". Je třeba zdůraznit, že se jedná pouze o legislativně technické zpřesnění tohoto ustanovení.
Dojde-li k poskytnutí náhradního vozidla zaměstnanci z důvodu poruchy stávajícího vozidla, znamená to jako doposud, že zaměstnanci bylo poskytnuto více vozidel "postupně za sebou" a za příjem zaměstnance se v tomto kalendářním měsíci považuje částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny poskytnutých vozidel (nikoliv 1 % z úhrnu vstupních cen obou vozidel).
VÝKLAD K § 38i ZDP - OPRAVY CHYB NA ZÁLOHOVÉ DANI VE MZDOVÉ ÚČTÁRNĚ
V § 38i ZDP došlo novelou kromě legislativně technických zpřesnění:
- ke zkrácení lhůty pro vrácení přeplatku na dani zaměstnanci (poplatníkovi) ve mzdové účtárně ze 3 na 2 roky,
- k upřesnění postupu při opravě dlužné částky vzniklé zaviněním poplatníka. Tento nový postup využije plátce daně poprvé až při opravě chyb na dani nebo na daňovém bonusu vzniklých při vypořádání daňové povinnosti poplatníka za zdaňovací období roku 2014 (tj. při ročním zúčtování za rok 2014). Při opravě chyb na dani a bonusech za dřívější zdaňovací období se nadále použije ust. § 38i ZDP, ve znění platném přede dnem nabytí účinnosti zákonného opatření č. 344/2013 Sb. (před 1. 1. 2014).
K § 38i odst. 1 ZDP
Pokud byla sražena záloha na daň vyšší, než je stanoveno (nebo vyplacen nižší měsíční bonus), může plátce daně vrátit poplatníkovi rozdíl, pokud neuplynula lhůta pro podání Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (dále také "VDA") za dané zdaňovací období, tj. do 1. 3., resp. do 20. 3. po uplynutí roku.
O vrácenou částku sníží plátce nejbližší odvod záloh správci daně. Např. přeplatek na záloze vzniklý v r. 2015 může plátce daně poplatníkovi vrátit do 1. 3. 2016, resp. do 20. 3. 2016 (podává-li plátce VDA elektronicky). Po této lhůtě se rozdíl u poplatníka vypořádá až v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (dále také "RZZ") nebo v daňovém přiznání (dále také "DAP"). Opravu promítne plátce daně v řádném VDA podaném za běžné zdaňovací období.
K § 38i odst. 3 ZDP
Pokud byla sražena záloha na daň nižší, než je stanoveno (nebo vyplacen vyšší měsíční bonus), může plátce daně dodatečně srazit dlužnou částku ze mzdy poplatníka, pokud neuplynula lhůta pro podání VDA za dané zdaňovací období, tj. do 1. 3., resp. do 20. 3. po uplynutí roku. O dodatečně vybranou částku zvýší plátce nejbližší odvod záloh na daň správci daně.
Např. nedoplatek na záloze vzniklý v r. 2015 může plátce daně poplatníkovi srazit ze mzdy do 1. 3. 2016 a podává-li plátce VDA elektronicky, tak do 20. 3. 2016. Po této lhůtě se na dlužné zálohy a přeplacené měsíční bonusy pohlíží jako na dlužnou daň (tj. případný rozdíl se vybere ve lhůtě a za podmínek uvedených v odstavci 4 až 6). Opravu promítne plátce daně v řádném VDA podaném za běžné zdaňovací období.
K § 38i odst. 2 ZDP
Pokud bylo sraženo na dani více než je stanoveno (nebo vyplaceno méně na daňovém bonusu), může plátce daně poplatníkovi, kterému bylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vrátit rozdíl, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání VDA za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl (tj. ve kterém bylo RZZ chybně vypočteno). O vrácenou částku poplatníkovi sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. Poplatník, kterému nebylo provedeno RZZ, má možnost uplatnit nárok na vzniklý rozdíl (přeplatek) jen v DAP - výši daně totiž plátce daně u poplatníka v tomto případě nezná.
Např. pokud bylo provedeno chybně RZZ za rok 2014 v roce 2015, VDA za rok 2015 se podává do 1. 3. nebo 20. 3. 2016 (EPO podání) a poplatníkovi lze vrátit přeplatek na dani (obdobně doplatit roční bonus) do 1. 3., resp. do 20. 3. 2018. Tuto chybu lze napravit i tím, že se poplatníkovi vydá Potvrzení o zdanitelných příjmech za dané zdaňovací období (vč. výsledku RZZ) a poplatník podá DAP. Jestliže zaměstnanec neměl povinnost podat DAP, sankce za opožděné podání DAP zde totiž nepřicházejí v úvahu. Sankce za opožděné podání by se použily, pokud by poplatník v DAP uvedl i jiné příjmy dle § 7 až 10 ZDP, pokud by byly vyšší než 6.000 Kč.
Pozor: nadále platí, že plátce daně musí nejdříve vzniklý rozdíl (přeplatek) vrátit poplatníkovi a až poté může podat dodatečné VDA na nižší daňovou povinnost (plátce je rovněž povinen prokázat správci daně vrácení neoprávněně sražené částky dle § 235 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění, dále jen "DŘ").
Přeplatek na dani vzniklý v dřívějších letech, např. při RZZ za r. 2013, které bylo proveden počátkem r. 2014, lze vrátit dle § 38i ZDP, ve znění platném k 31. 12. 2013, pokud neuplynuly 3 roky od konce roku, kdy přeplatek vznikl. Jestliže chyba vznikla v r. 2014, konec r. 2014 je 31. 12. 2014 + 3 roky = tak do 31. 12. 2017.
Příklad č. 1
Mzdová účetní omylem při ročním zúčtování záloh za rok 2014 nesnížila základ daně u zaměstnance o zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření použitého na výstavbu rodinného domu. Vzniklý přeplatek lze zaměstnanci vrátit do 1. 3., resp. do 20. 3. 2018 (výpočet lhůty viz výše). Je možné mu také vydat Potvrzení za rok 2014, aby si podal DAP, Zde ale bude muset uvést tento zaměstnanec například i tzv. jiný příjem dle § 9 ZDP, který měl v tomto roce z pronájmu garáže ve výši 5 400 Kč (který pokud nepodal přiznání, zdanit nemusel).
K § 38i odst. 4 ZDP
Pokud bylo sraženo na dani méně, než je stanoveno (nebo vyplaceno na ročním bonusu více) zaviněním plátce daně, lze srazit vzniklý rozdíl ze mzdy poplatníka, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání řádného VDA za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl (tj. ve kterém bylo RZZ…
