ÚVODEM
Pro pracovněprávní praxi zřejmě nejdůležitější a vůbec nejvíce diskutovanou změnou s účinností od 1. 1. 2023 je novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů byla tato novela publikována pod číslem 452/2022.
Vedle změn terminologických či formálních přinesla výše uvedená novela též změny, které podstatným způsobem mění dosavadní pravidla v oblasti pracovnělékařských služeb. Za takové lze bezpochyby označit změny týkající se právní úpravy periodické lékařské prohlídky. Účelem následujících řádků je zodpovědět některé vybrané otázky, které si zaměstnavatelé (případně zaměstnanci) v souvislosti právě s těmito změnami pokládají.
DOTAZY A ODPOVĚDI
Dotaz č. 1
Je pravda, že od roku 2023 není periodická lékařská prohlídka pro zaměstnance první a druhé nerizikové kategorie povinná, a že ji tedy zaměstnavatel zajišťovat už vůbec nemusí?
Takhle novou právní úpravu vykládat rozhodně nelze. Čemu lze přisvědčit, je závěr, že na rozdíl od roku 2022 a let předchozích, kdy byla periodická lékařská prohlídka předepsána pro všechny zaměstnance v pracovním poměru bez ohledu na to, jakou práci konají a do které kategorie dle kategorizace prací je zařazena, nově to už neplatí. Jak vyplývá z novelizovaného ustanovení § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb. u zaměstnanců vykonávajících práci v kategorii první a druhé nerizikové se periodická lékařská prohlídka provádí povinně jen:
-
jde-li o práci nebo činnost, jejichž součástí je profesní riziko ve smyslu části II přílohy k vyhlášce (např. noční práce u zaměstnance pracujícího v noci, práce ve zdravotnickém zařízení s obvyklým přímým kontaktem s pacienty nebo práce spojená s nepřijatelnou pracovní polohou v míře zátěže odpovídající druhé nerizikové kategorii dle bodu 11 této části přílohy k vyhlášce), nebo
-
pokud provedení periodické lékařské prohlídky předepisuje zvláštní právní předpis (např. pro řidiče z povolání zákon o silničním provozu) či vyhláška sama ve své příloze (např. při práci s izokyanáty, kde se nebere v potaz kategorizace práce), nebo
-
vyžaduje-li to zaměstnavatel nebo zaměstnanec v jiných než výše uvedených případech.
Dotaz č. 2
Pokud se zaměstnavatel rozhodne, že zachová provádění periodické lékařské prohlídky u zaměstnanců konajících práci ve druhé nerizikové kategorii, musí za tímto účelem vydat nějaký dokument a zaměstnance s ním seznámit? Nebo lze takové rozhodnutí učinit ad hoc?
Právní úprava nevyžaduje, aby zaměstnavatel formalizoval své rozhodnutí do nějakého interního dokumentu, takový postup lze ale jen doporučit a uplatňovat ho pak ve všech případech, na které dopadá. Ostatně samo ministerstvo zdravotnictví označuje v důvodové zprávě k návrhu novely prováděcí vyhlášky za přínosné, aby si zaměstnavatelé ve svém vnitřním předpisu definovali, u kterých pracovních pozic, resp. na kterých pracovištích, budou periodickou lékařskou prohlídku nadále vyžadovat.
Dotaz č. 3
Zaměstnavatel vyjádřil požadavek, aby zaměstnanci ve druhé nerizikové kategorii i nadále chodili na periodickou lékařskou prohlídku. Může si v té souvislosti rozhodnout také o jiné lhůtě pro její provádění? Např. že by u těchto zaměstnanců nebyla v délce jednou za 4 roky a po dovršení věku 50 let jednou za 2 roky, ale vždy jen jednou za 5 let bez rozdílu věku?
Takovou možnost právní úprava zaměstnavateli nedává. Pokud se zaměstnavatel rozhodne zachovat provádění periodické lékařské prohlídky u výše zmíněných zaměstnanců, musí respektovat lhůty stanovené prováděcí vyhláškou. Na jejich délce a běhu rozhodnutí…
