Úvodem je nutné alespoň rámcově popsat vývoj názorů a závěrů týkajících se koncepce nezabavitelné částky v roce 2022. Nařízením vlády č. 507/2021 Sb., které nabylo účinnosti 1. ledna 2022, se zvýšily normativní náklady na bydlení, které jsou jednou ze dvou veličin pro výpočet nezabavitelné částky. S účinností od 28. 1. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 17/2022 Sb. (dále jen "zákon"). Touto novelou byl do zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, vložen nový § 26a, kterým se navýšily normativní náklady na bydlení s retroaktivní účinností od 1. 1. 2022, ovšem jen pro účely dávek státní sociální podpory, konkrétně pro příspěvek na bydlení.
Z hlediska nejednoznačného vnímání nového ustanovení § 26a ZSSP se objevila řada dotazů a také opačné výklady opírající se o názory útvarů Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí. Současně Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo na svých webových stránkách aktualizovanou metodiku výpočtu splátek v oddlužení, kde nezabavitelná částka byla vypočtena ze zvýšených normativních nákladů na bydlení v souvislosti s § 26a ZSSP. Závěrem bylo uvedeno, že "...jde o právní názor odboru insolvenčního a soudních znalců ministerstva spravedlnosti, jakož i informace zveřejněné v metodice výpočtu splátek v oddlužení a nejsou právně závazné. Soudy, jiné orgány veřejné moci a ministr spravedlnosti coby orgán rozhodující ve vybraných řízeních ve druhém stupni mohou zaujmout jiný názor".
A tak se skutečně stalo. Dne 9. 3. 2022 vydává Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, "Opatření k zajištění účelu insolvenčního řízení", v němž se uvádí, že se objevily v rámci insolvenční praxe různé přístupy k výkladu ustanovení § 26a ZSSP, a proto za účelem sjednocení praxe v mezích své působnosti se vydává opatření, z něhož vyplývá, že pro účely insolvenčního řízení se zákon č. 17/2022 Sb. nepoužije, a na rozdíl od nezávazné informace ministerstva spravedlnosti je závěr soudu závazný. Obsahově stejné "Opatření k zajištění účelu insolvenčního řízení" vydaly i některé další krajské soudy.
S ohledem na značné rozpory (střet dvou výkladů) ve stanovení nezabavitelné částky bylo ministerstvo práce a sociálních věcí, které je gestorem zákona o státní sociální podpoře a souvisejícího nařízení vlády č. 507/2021 Sb., požádáno o stanovisko k danému problému. Z dopisu vyplývá, že normativní náklady na bydlení se zvyšují pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení, "....a (proto) má ministerstvo práce a sociálních věcí za to, že v roce 2022 by i pro výpočet nezabavitelné částky podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. měla být reflektována skutečnost, že normativní náklady na bydlení byly pro rok 2022 mimořádně navýšeny...."
O stanovisko k výši normativních nákladů v souvislosti se zákonem byla požádána i Komora soudních exekutorů. Zde máme odpověď: "V této věci jsou v praxi akceptované oba výklady (na jedné straně např. ministerstvo spravedlnosti či KS Praha, na straně druhé KS HK, ČB ale i Ostrava). S oběma výklady je možné odborně polemizovat, ani jeden z nich není jednoznačný. Komora v této věci žádné vlastní stanovisko nemá, protože k závaznému výkladu zákona je příslušný výhradně soud, a to v konkrétní věci. Za dané situace je tedy nutné, aby se dotčení účastnici, mají-li odlišné názory, obrátili na soudy – ať již ve formě žádosti o určení výše srážky (§ 288 OSŘ), anebo v rámci poddlužnické žaloby (§ 292 OSŘ). Čistě z odborného hlediska lze najít více argumentů pro ten výklad, který s mimořádným navýšením pro účely srážek nepočítá. Ale i nemalé množství validních protiargumentů."
Tím se otevírá prostor pro soudní exekutory určit nezabavitelnou částku v rámci jimi vydaných exekučních titulů. Pokud soudní exekutor neuvede v exekučním titulu výši normativních nákladů, kterými se má plátce mzdy při výpočtu nezabavitelné částky řídit (započítat či nezapočítat spornou částku 1 120 Kč), je vhodné vzít…