Nadbytečnost zaměstnance pohledem Nejvyššího soudu

Jedním z předpokladů platné výpovědi z pracovního poměru pro nadbytečnost zaměstnance je příčinná souvislost této nadbytečnosti s rozhodnutím zaměstnavatele o organizační změně. Může se přitom stát, že mezi datem provedení zmíněného rozhodnutí a datem doručení samotné výpovědi uplyne delší čas. Hraje to nějakou roli?

Na tuto otázku před časem odpověděl Nejvyšší soud, a to v rozhodnutí 21 Cdo 863/2012. K jakému závěru dospěl?

Zaměstnanec nemusí být vždy nadbytečným již v době podání výpovědi. Protože platnost právních jednání (včetně právních jednání směřujících k rozvázání pracovního poměru) je třeba posuzovat v okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy byl právní úkon učiněn, rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o organizačních změnách, které má za následek nadbytečnost konkrétního zaměstnance, musí být přijato před podáním výpovědi.

Má-li být pak takové rozhodnutí skutečnou příčinou nadbytečnosti zaměstnance, musí zaměstnavatel dát výpověď v takovém okamžiku, aby pracovní poměr skončil na základě této výpovědi (uplynutím výpovědní doby) nejdříve v pracovním dni…