Osoby pracující na základě pracovněprávních vztahů
jdoucích mimo pracovní poměr, tedy podle dohod o pracovní činnosti nebo dohod o
provedení práce, představují ve zdravotním pojištění značně specifickou skupinu
zaměstnanců. Při zaměstnávání těchto osob hraje roli výše zúčtovaného
hrubého příjmu, která buď zakládá, nebo nezakládá účast na zdravotním
pojištění. Z pohledu zdravotního pojištění vznikne zaměstnání tehdy, je-li na
dohodu o pracovní činnosti zúčtován příjem alespoň ve výši 2 500
Kč (případně i s dopočtem do minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč)
nebo na dohodu o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000
Kč. Na následujících příkladech si předvedeme postup zaměstnavatele při
řešení těchto dohod na přelomu let 2012/2013.
Příklad č. 1Žena ukončila pobírání rodičovského příspěvku a nadále je na
rodičovské dovolené. Od října 2012 pracuje na zkrácený pracovní úvazek na
dohodu o pracovní činnosti s měsíčním příjmem 6 000 Kč. Tato dohoda pokračuje i
v roce 2013 s tím, že rodičovská dovolená je ukončena dnem 5. 2.
2013.
Do data 5. 2. 2013 je tato zaměstnankyně evidována u zdravotní
pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát. V souvislosti s ukončením
rodičovské dovolené oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně
za použití kódu U k datu 5. 2. 2013.
Z hlediska placení pojistného neplatil pro tuto osobu v
měsících říjnu 2012 až lednu 2013 minimální vyměřovací základ a zaměstnavatel
odváděl pojistné ze skutečné výše přijmu 6 000 Kč, k dopočtu do minima 8 000 Kč
nebyl v tomto případě důvod. Tato situace se změnila ukončením rodičovské
dovolené v měsíci únoru. V souladu s ustanovením
§ 3 odst. 9 písm. c)
zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen ZoPZP) musí být v měsíci únoru zajištěn odvod
pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem
23 kalendářních dnů, ve kterých zaměstnankyně již nebyla regisrována ve
státní kategorii. Tato poměrná část minima činí 6 571,42 Kč [(23 : 28) × 8
000] a při výpočtu částky pojistného postupuje zaměstnavatel
následovně:
Pojistné ze zúčtované hrubé mzdy 6 000 Kč činí při sazbě 13,5 %
úhrnem 810 Kč. Jednu třetinu (270 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnankyni, dvě
třetiny (540 Kč) zaplatí ze svých zdrojů. Aby bylo odvedeno pojistné v souladu
se zákonem, strhne ještě zaměstnavatel zaměstnankyni 13,5 % z rozdílové částky
571,42 Kč, tj. 78 Kč. Z celkové částky pojistného 888 Kč, odvedené
zaměstnavatelem, bude činit platba zaměstnankyně 348 Kč (270 + 78) a
zaměstnavatele 540 Kč. Tímto postupem je ve věci odvodu pojistného na zdravotní
pojištění zajištěn postup podle zákona.
Poznámka: Za
osobu na rodičovské dovolené (tedy případně i za muže) je stát plátcem
pojistného až do skončení rodičovské dovolené i tehdy, navazuje-li tato
rodičovská dovolená (nejdéle do tří let věku dítěte) na již ukončené období
pobírání rodičovského příspěvku. Příklad č. 2S poživatelem starobního důchodu byla na období 1. 10.
2012-31. 12. 2012 uzavřena dohoda o pracovní činnosti s měsíčním příjmem 2 300
Kč. Tato dohoda byla obnovena k datu 1. 1. 2013 s příjmem 2 600 Kč, do práce
nastoupil tento důchodce dne 2. 1. 2013.
Výší příjmu v roce 2012 nezaložila tato dohoda účast na
zdravotním pojištění, proto se zaměstnavatel touto situací z pohledu
zdravotního pojištění nemusel zabývat. Jelikož však částka 2 600 Kč, dohodnutá
po 1. 1. 2013, již účast na zdravotním pojištění zakládá, musí
zaměstnavatel:
v zákonné osmidenní lhůtě přihlásit zaměstnance u jeho
zdravotní pojišťovny kódem P ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody
začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 2. 1. 2013,
odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.
Kdyby v měsíci lednu nebylo (například z důvodu nemoci)
dosaženo částky vyměřovacího základu alespoň 2 500 Kč, provedl by zaměstnavatel
storno této přihlášky kódem O k datu 2. 1. 2013 a zaměstnance by přihlásil 1.
dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém příjem dosáhne alespoň 2 500 Kč. V
průběhu trvání dohody v roce 2013 by zaměstnavatel zaměstnance odhlásil na
příslušný kalendářní měsíc i tehdy, kdyby příjem poklesl pod rozhodnou částku
2 500 Kč. Je sice pravdou, že neodhlášením by zaměstnanci nevznikl problém v
souvislosti s řešením jeho pojistného vztahu, nicméně zaměstnavatel by tímto
postupem porušil oznamovací povinnost.
Příklad č. 3Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele od května 2012 na
základě dohody o pracovní činnosti s příjmem 7 800 Kč, zaměstnavatel provádí
dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Dne 10. 1. 2013 byl
zaměstnanci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.
Zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z
celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců.
Z textu příkladu vyplývá, že zaměstnavatel i zaměstnanec
splňují již v lednu podmínky pro uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu podle
§ 3 odst. 7 ZoPZP. Vzhledem k tomu, že v
měsíci lednu není zaměstnanec registrován u zdravotní pojišťovny v kategorii
osob, za které je plátcem pojistného stát, po celý kalendářní měsíc, musí být v
tomto případě - se zohledněním odpočtu - zajištěn odvod pojistného nejméně z
poměrné části minimálního vyměřovacího základu tímto postupem:
při použití odpočtu od dosaženého příjmu ve výši 5 355 Kč
činí rozdílová částka vyměřovacího základu 2 445 Kč (7 800 - 5 355),
aby zaměstnavatel nemusel provádět dopočet, musí být tato
částka (tedy 2 445 Kč) vyšší než poměrná část minimálního vyměřovacího základu
s ohledem na 9 kalendářních dnů, kdy zaměstnanec nebyl ve státní kategorii:
[(9 : 31) × 8 000] = 2 322,58 Kč, což je splněno, tímto postupem je dodrženo
ustanovení
§ 3 odst. 9 písm. c) ZoPZP.
z částky 2 445 Kč bude odvedeno pojistné v úhrnné výši 13,5
%, tj. 331 Kč.
Pokud by rozdílová částka činila méně než 2 322,58 Kč, musel by
zaměstnavatel provést příslušný dopočet.