Doručování je významné nejen v pracovněprávních vztazích. Často vzniká více pochybení při doručování než při vlastním právním jednání, např. při sepsání výpovědi a formulaci výpovědních důvodů nebo důvodů vedoucích k okamžitému zrušení pracovního poměru. Doručování je ale poslední nezbytnou fází konání právního jednání. Nepostačí sepsat právní jednání, např. výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru. Aby mělo právní jednání zákonem předvídané účinky (u výpovědi nebo okamžitého zrušení skončení pracovního poměru), musí být tato vůle tzv. projevena. Projevení se děje doručováním straně, které je právní jednání určeno.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen "ZP"), obsahuje vlastní pravidla doručování v pracovněprávních vztazích v § 334 – § 337 ZP. Tato pravidla se ale týkají výhradně zvláštního způsobu doručování zejména zaměstnavatelem zaměstnanci, kterým je doručování do vlastních rukou. To se použije u písemností, u kterých to zákoník práce v § 334 odst. 1 ZP vyžaduje. Zákoník práce tak stanoví zvláštní pravidla pro doručení vyjmenovaných písemností doručovaných zaměstnavatelem zaměstnanci. Písemnosti, které se doručují do vlastních rukou, musí být doručovány pouze zákonem stanoveným způsobem. Jiné písemnosti, než které jsou uvedené v § 334 odst. 1 ZP, mohou být doručeny podle pravidel upravených v občanském zákoníku. Podle občanského zákoníku obecně platí, že projev vůle je doručen, jakmile se dostane do sféry dispozice adresáta, tedy jakmile adresát získá možnost seznámit se s jeho obsahem. Tento jednodušší způsob doručení není předmětem článku. Zaměřím se výhradně na doručování písemností, u nichž zákoník práce vyžaduje doručení do vlastních rukou, a to jedním ze způsobů, jakým lze doručit písemnost do vlastních rukou, a to doručením do datové schránky.
Při popisu právní úpravy vycházím z úpravy zákoníku práce, v níž ještě není zapracována novela zákoníku práce, s níž se počítalo do konce roku 2022. Její přijetí se přesouvá do roku 2023. Přesný text této novely, a to ani v části, která se týká úprav při doručování, zatím není jasný. Podstatné je, že zaměstnavatelé budou ještě několik měsíců postupovat podle současné právní úpravy. V textu však upozorním na možné změny, protože zatím připomínkové řízení k novele zákoníku práce vyznívá tak, že zásadní námitky nejsou proti úpravě doručování, ale spíše proti práci na dálku nebo dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zatím lze předpokládat, že úprava doručování obsažená v návrhu novely se zásadně nezmění. Připomínky vzešlé z vnějšího připomínkového řízení však ještě na začátku prosince 2022 nebyly vypořádány.
JAKÝCH PÍSEMNOSTÍ SE DORUČOVÁNÍ DO VLASTNÍCH RUKOU TÝKÁ A JAK SE DORUČUJÍ?
Písemnosti, které je třeba doručovat do vlastních rukou, jsou vyjmenovány v § 334 odst. 1 ZP. Obecně se týkají vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a některých dalších písemností uvedených v tomto ustanovení. Připravovaná novela zákoníku práce chce omezit rozsah takto povinně doručovaných písemností. Doručování do vlastních rukou by pravděpodobně zůstalo pouze u skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a několika dalších písemností. Z povinnosti doručovat do vlastních rukou by se vyloučily písemnosti týkající se vzniku a změn pracovního poměru.
Podle současné úpravy je primárním způsobem doručování, který zaměstnavatel musí využít, doručení zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti. Tím je míněno pracoviště zaměstnavatele. Jiný způsob doručení může zaměstnavatel zvolit pouze v případě, že osobně doručit zaměstnanci na pracovišti nemůže. Jediným důvodem, proč tak nemůže učinit, je, že zaměstnanec v okamžiku doručování není na pracovišti přítomen. Mezi další způsoby doručování patří i doručování prostřednictvím datové schránky. I při doručování do datové schránky, pokud se na tomto způsobu zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, je možné doručovat až tehdy, pokud zaměstnanci nelze doručit na pracovišti. Tato úprava platí s účinností od 30. 7. 2020. Zavedena byla zákonem č. 285/2020, který novelizoval zákoník práce. Ukazuje se však, že pravidlo o primárním doručování zaměstnanci osobně na pracovišti, aniž by zaměstnavatel mohl jako primární využít moderních a flexibilních forem doručování elektronickou cestou, není vhodné. Na to také bude reagovat zmíněná novela tak, že mezi primární způsoby doručení budou kromě osobního doručení patřit rovněž způsoby elektronického doručování, jak prostřednictvím sítě elektronických komunikací, tak prostřednictvím datové schránky.
KDY MŮŽE ZAMĚSTNAVATEL DORUČOVAT DO DATOVÉ SCHRÁNKY?
Doručování do datové schránky zaměstnance je bezpochyby jedním z nejbezpečnějších, nejrychlejších a nejprokazatelnějších způsobů doručování. Zákoník práce ale v § 335a ZP umožňuje doručování zaměstnanci do datové schránky pouze v případě, že zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas. I kdyby měl zaměstnanec zřízenou datovou schránku, zaměstnavatel do ní nemůže zaměstnanci doručovat, pokud k tomu nemá jeho předchozí písemný souhlas. Pokud by zaměstnanci přesto do datové schránky doručil písemnost, která musí být doručena do vlastních rukou, nebylo by možné použít tzv. náhradní doručení, pokud by se zaměstnanec do datové schránky nepřihlásil. Zákoník práce požaduje, aby zaměstnanec dal písemný souhlas. Ten je možné učinit na listině, kterou zaměstnanec adresuje zaměstnavateli. Zaměstnavatel také může připravit písemný formulář, v němž zaměstnanec vysloví souhlas s doručováním do datové schránky s uvedením její adresy; pak postačí podpis zaměstnance.
Zaměstnanec ale může souhlas odvolat. Zákoník práce to sice nikde výslovně neuvádí, ale pokud je doručování do datové schránky podmíněno písemným…
