Zákonem č. 267/2014 Sb. byl novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též: "ZDP"). Jde o velice obsáhlou novelu, která má celkem 345 bodů. Pro mzdové účetní budou jednou z časově nejnáročnějších činností v lednu 2015 změny, které se týkají uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti v § 35c ZDP a souvisejících ustanoveních.
V souvislosti s novými pravidly pro poskytování daňového zvýhodnění "podle počtu dětí" ve společně hospodařící domácnosti musí zaměstnanci, kteří si chtějí uplatnit daňové zvýhodnění v roce 2015 u zaměstnavatele, podepsat nový tiskopis "Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti" - vzor č. 24 (dále též: "Prohlášení k dani"), ve kterém jsou doplněny nové povinné údaje o vyživovaných dětech. Rozšiřují se i údaje, které je nutno doložit od zaměstnavatele druhého z poplatníků o vyživovaných dětech (ne již jako dříve, pouze od zaměstnavatele druhého z manželů). K tomu byl zveřejněn nový tiskopis MFin 5556 – vzor č. 1 "Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění". Rozsah ostatních průkazů předepsaných pro uplatňování daňového zvýhodnění na vyživované dítě zaměstnancem u zaměstnavatele v ustanovení § 38l odst. 3 ZDP se novelou nemění.
1. ZMĚNY v § 35c odst. 1 ZDP
Podle novelizovaného znění § 35c odst. 1 ZDP má v roce 2015 poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě v závislosti na počtu dětí žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen “daňové zvýhodnění“), ve výši
-
13 404 Kč ročně na jedno dítě,
-
15 804 Kč ročně na druhé dítě,
-
17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě.
Pro rok 2015 zůstalo daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě (13 404 Kč ročně) beze změny a v souladu s programovým prohlášením vlády se zvýšilo daňové zvýhodnění na druhé vyživované dítě o 200 Kč měsíčně (2 400 Kč ročně) a na třetí a každé další vyživované dítě o 300 Kč měsíčně (3 600 Kč ročně).
V § 35c odst. 1 ZDP je dále nově stanoveno, že je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení vždy dohromady.
Výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě (děti) ve formě maximálního ročního daňového bonusu podle § 35c odst. 3 ZDP přitom zůstává nezměněna. Nadále také platí, že daňové zvýhodnění na vyživované dítě s průkazem ZTP/P se zvyšuje na dvojnásobek.
Výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě (děti) v roce 2015 (grafické znázornění)
“Legenda: na dítě s průkazem ZTP/P se daňové zvýhodnění jako doposud zvyšuje na dvojnásobek
a při existenci více děti si poplatník v tomto případě může daňové zvýhodnění na dítě s průkazem ZTP/P optimalizovat. “
2. JAK SE STANOVÍ DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ "PODLE POČTU DĚTÍ"
Poplatník, který v rámci své společně hospodařící domácnosti vyživuje více dětí (více než jedno), se musí sám rozhodnout, na které dítě bude uplatňovat daňové zvýhodnění ve výši stanovené na jedno dítě, na které ve výši stanovené na druhé dítě a případně na které ve výši stanovené na třetí a každé další dítě. Již v případě dvou vyživovaných dětí se musí rozhodnout, na které z nich si uplatní daňové zvýhodnění ve výši náležející na jedno dítě (13 404 Kč ročně) a na které ve výši stanovené na druhé dítě (15 804 Kč ročně). V průběhu zdaňovacího období je možné provést změnu.
-
Pokud poplatník ve své společně hospodařící domácnosti vyživuje pouze jedno dítě, náleží mu daňové zvýhodnění ve výši "na jedno dítě", tj. 13 404 Kč ročně (1 117 Kč měsíčně).
-
Vyživuje-li dvě děti, náleží mu daňové zvýhodnění "na jedno dítě", tj. 13 404 Kč ročně (1 117 Kč měsíčně) a "na druhé dítě", tj. 15 804 Kč ročně (1 317 Kč měsíčně).
-
Vyživuje-li čtyři děti, náleží mu daňové zvýhodnění "na jedno dítě", tj. 13 404 Kč ročně (1 117 Kč měsíčně), "na druhé dítě", tj. 15 804 Kč ročně (1 317 Kč měsíčně) a 2 x "na třetí a každé další dítě", tj. 2 x 17 004 Kč ročně (1 417 Kč měsíčně).
Vyživuje-li dítě (děti) v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, nadále platí, že je může uplatnit podle § 35c odst. 9 ZDP jako vyživované ve zdaňovacím období nebo v témž kalendářním měsíci jen jeden z nich a předpokládá se, že poplatníci žijící se svým vyživovaným dítětem (dětmi) v jedné společné domácnosti se mezi sebou dohodnou,
-
který z nich daňové zvýhodnění uplatní,
-
resp. zda si daňové zvýhodnění na více dětí rozdělí a přitom za těchto okolností se děti vyživované, na které poplatníkovi náleží daňové zvýhodnění, posuzují dohromady.
Poplatníci se tedy musí dohodnout nejen o tom, kdo z nich daňové zvýhodnění na své dítě (děti) uplatní, nově se ale také o tom, v jaké výši budou na konkrétní dítě (děti) daňové zvýhodnění uplatňovat. Poplatníci s příjmy ze závislé činnosti budou muset rozhodné skutečnosti pro uplatnění daňového zvýhodnění prokázat ve svých mzdových účtárnách předepsaným způsobem (viz dále).
Například již v případě 2 vyživovaných dětí v rámci jedné společně hospodařící domácnosti, na něž si poplatníci daňové zvýhodnění rozdělí, se musí dohodnout o tom, zda si matka uplatní daňové zvýhodnění ve výši stanovené na jedno dítě (13 404 Kč ročně) a otec ve výši stanovené na druhé dítě (15 804 Kč ročně), nebo tomu bude naopak (bude záležet zcela na jejich uvážení).
V případě 3 vyživovaných děti v rámci jedné společně hospodařící domácnosti bude náležet daňové zvýhodnění na tyto děti ve výši stanovené na jedno dítě (13 404 Kč ročně), ve výši stanovené na druhé dítě (15 804 Kč ročně) a ve výši stanovené na třetí a každé další dítě (17 004 Kč ročně). Pokud bude uplatňovat daňové zvýhodnění matka pouze na jedno dítě u svého zaměstnavatele a na další dvě děti otec, bude záležet na dohodě rodičů, v jaké výši si daňové zvýhodnění na konkrétní děti uplatní. To znamená, zda si matka uplatní daňové zvýhodnění u svého zaměstnavatele jen ve výši stanovené "na jedno dítě", tj. 13 404 Kč ročně, a otec na zbývající děti ve výši 15 804 Kč a 17 004 Kč ročně; nebo si matka uplatní daňové zvýhodnění ve výši stanovené např. "na druhé dítě", tj. 15 804 Kč ročně a otec daňové zvýhodnění na zbývající děti ve výši 13 404 Kč a 17 004 Kč ročně nebo se dohodnou jinak.
Změna ve způsobu uplatňování daňového zvýhodnění v průběhu roku je samozřejmě možná, bude-li ale daňové zvýhodnění uplatňováno u zaměstnavatele, pak pouze za předpokladu, že k tomu budou znovu předloženy předepsané průkazy, a to ve mzdových účtárnách obou poplatníků. Po uplynutí zdaňovacího období bude možné změnu provést zpětně jen tehdy, že oba tito poplatníci podají za příslušné zdaňovací období daňová přiznání (nepůjde to v rámci ročního zúčtování záloh u zaměstnavatelů).
Příklad
Manželé Kroupovi mají ve společně hospodařící domácnosti 5 vyživovaných dětí. Jedná se o 2 děti manželky (Petra Vojtková a Pavla Vojtková) a 3 společné děti (Alžběta, Petr a Eliška).
-
Na všech 5 dětí může uplatnit daňové zvýhodnění pan Kroupa nebo paní Kroupová a daňové zvýhodnění na tyto děti si mohou i rozdělit.
-
Daňové zvýhodnění na 5 vyživovaných dětí náleží ve výši stanovené na jedno dítě (1), ve výši stanovené na druhé dítě (2) a 3 x ve výši stanovené na třetí a každé další dítě (3+3+3).
-
Manželé se dohodli, že daňové zvýhodnění na 3 děti bude u zaměstnavatele uplatňovat paní Kroupová (na Alžbětu, Petru a Pavlu) a na 2 děti (Petra a Elišku) pan Kroupa.
Pak v Prohlášení k dani paní Kroupové budou děti uvedeny takto:
Podle § 35c a 35d ZDP uplatňuji daňové zvýhodnění na vyživované dítě a podle § 38k odst. 4 písm. c) ZPD uvádím celkový počet vyživovaných dětí žijících se mnou ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, a současně uvádím, na které děti uplatňuji daňové zvýhodnění ve výši náležící podle § 35c ZDP:
Prohlášení k dani paní Kroupové v části I.:
Legenda: Daňové zvýhodnění ve výši stanovené na jedno dítě – označte "1.", ve výši stanovené na druhé dítě – označte "2.", ve výši stanovené na třetí a každé další vyživované dítě – označte "3.", neuplatňuji – označte "N".
V POTVRZENÍ od mzdové účetní pana Kroupy pro účely daňového zvýhodnění pro mzdovou účtárnu paní Kroupové bude uvedeno, že pan Kroupa (uplatňuje/neuplatňuje) u uvedeného plátce daňové zvýhodnění na níže uvedené vyživované děti:
Potvrzení od mzdové účetní pana Kroupy:
Legenda: Daňové zvýhodnění uplatněné ve výši stanovené na jedno dítě - označte "1.", ve výši na druhé dítě – označte "2.", ve výši na třetí a každé další vyživované dítě – označte "3. Vyživované dítě, které žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a na které poplatník neuplatňuje daňové zvýhodnění, označte – "N".
3. KTERÉ DĚTI LZE POSUZOVAT DOHROMADY
Je-li ve společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, dohromady je možné posuzovat pro účely stanovení daňového zvýhodnění pouze ty děti, na které může poplatník daňové zvýhodnění uplatnit podle § 35c odst. 6 ZDP (nikoliv tedy všechny děti, o které fakticky poplatník ve své domácnosti fakticky pečuje). Do úhrnného počtu nelze započítat například dítě zletilé, které se již nepřipravuje soustavně na budoucí povolání, dítě družky z dřívějšího vztahu, vnouče, jehož rodiče mají dostatečné příjmy, apod. V této souvislosti je vhodné uvést, že daňové zvýhodnění náleží poplatníkovi za podmínek stanovených v zákoně pouze na dítě vyživované dle § 35c odst. 6 ZDP, tj. musí se jednat o vyživované dítě, které je v přímém vztahu k poplatníkovi (vlastní dítě, vnuk, osvojenec či dítě v péči nahrazující péči rodičů, anebo dítě druhého z manželů nebo partnerů podle zákona o registrovaném partnerství), příp. se může jednat o nárok odvozený od nároku manžela, či manželky (např. dítě svěřené do péče nahrazující péči rodičů jednomu z manželů).
Při uplatnění nároku na daňové zvýhodnění v nové diferenciované výši "podle počtu dětí" přitom není rozhodující věk dítěte, ale jedná se o dohodu (vůli) poplatníků v rámci jedné hospodařící domácnosti, kteří daňové zvýhodnění na konkrétní děti mohou uplatnit.
U druha a družky je nutné pro určení společně hospodařící domácnosti ve vztahu k daňovému zvýhodnění a následně uplatnění nároku (zejména v průběhu roku u zaměstnavatele) vždy posuzovat společně hospodařící domácnost ve vztahu k vyživovaným dětem poplatníka, přičemž při samotném uplatnění nároku je nutné nejdříve vypořádat "děti společné" (které jsou vyživovanými u obou poplatníků) a následně uplatnit nárok na děti, které jsou vyživované pouze pro jednoho z poplatníků (druha/družku), tzn. děti, na které uplatnit nárok na daňové zvýhodnění druhý z poplatníků nemůže. Výše uvedený postup bude upřesněn připravovaným Pokynem GFŘ, který má být vydán počátkem roku 2015.
Dle § 35c odst. 6 ZDP se za vyživované dítě poplatníka pro účely zákona považuje
-
dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů,
-
počínaje rokem 2015 i dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, a dále
-
jako doposud dítě druhého z manželů (resp. dítě partnera dle zákona o registrovaném partnerství), a
-
vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.
Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se dle Pokynu D-6 pak považuje:
-
dítě osvojené,
-
dítě, které bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
-
dítě, jehož rodič zemřel (též pokud zemřeli oba rodiče) a
-
dítě manžela, kterému bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu (příslušného orgánu).
4. DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ U DRUHA A DRUŽKY
Jak vyplývá z výše uvedeného, nelze u druha (též obdobně u družky) pro účely uplatnění daňového zvýhodnění v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzovat děti, které má druh společně s družkou (které jsou u něj vyživované jako děti vlastní), dohromady s dětmi, které má družka z dřívějšího vztahu, tedy na které může podle § 35c odst. 6 ZDP uplatnit daňové zvýhodnění pouze ona sama. U druha se ale dohromady posuzují nejen děti, které má společně s družkou, ale i děti, které má z dřívějšího vztahu, pokud s ním nadále žijí ve společně hospodařící domácnosti (neboť na tyto děti mu rovněž daňové zvýhodnění podle tohoto paragrafu náleží).
Příklad
Má-li tedy druh a družka např. dvě děti "společné", náleží na tyto dvě děti v roce 2015 daňové zvýhodnění ve výši stanovené na jedno dítě a ve výši stanovené na druhé dítě a daňové zvýhodnění na tyto děti může uplatnit dle § 35c odst. 9 ZDP ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci pouze jeden z nich. Poplatníci (druh a družka) se tedy musí dohodnout, který z nich daňové zvýhodnění na děti společné uplatní, resp. zda si daňové zvýhodnění na tyto dvě děti rozdělí a také se musí nově dohodnout o tom, na které z nich uplatní daňové zvýhodnění ve výši stanovené na jedno dítě (13 404 Kč ročně) a na které ve výši stanovené na druhé dítě (15 804 Kč ročně); a záleží zcela na jejich uvážení a pozdější změna je možná.
Má-li druh ale v téže společně hospodařící domácnosti ještě např. další dvě vyživované děti (z dřívějšího vztahu), posuzují se pak u něj dohromady děti, které má společně s družkou a tyto jeho další dvě děti. Vzhledem k tomu, že na dvě děti "společné" mu ze zákona náleží daňové zvýhodnění v našem případě ve výši stanovené na jedno dítě a ve výši na druhé dítě, na své další dvě děti si pak může uplatnit již daňové zvýhodnění ve výši stanovené na třetí a každé další dítě (2 x 17 004 Kč ročně).
Kdyby ale děti s družkou tento poplatník neměl, na své dvě děti by mu náleželo daňové zvýhodnění pouze ve výši stanovené na jedno dítě a ve výši stanovené na druhé dítě.
Poznámka: U dítěte druhého z manželů tento problém nevzniká, neboť dítě vyženěné nebo vyvdané si uplatní jeden z nich za stejných podmínek, jako na dítě vlastní a obdobně tomu bude při uplatnění daňového zvýhodnění na dítě druhého z partnerů podle zákona o registrovaném partnerství, kde se postupuje stejně, jako u manželů.
Připravovaným Pokynem GFŘ by mělo být pro tyto případy upřesněno, že u druha a družky je třeba při stanovení daňového zvýhodnění v nové diferencované výši "podle počtu dětí" postupovat s ohledem na 35c odst. 6 a odst. 9 ZDP takto:
-
nejdříve je třeba vypořádat daňové zvýhodnění na dítě (děti) společné,
-
až pak je možné u každého z nich do úhrnného počtu dětí zahrnout i jejich další vyživované děti (na které druhý z nich daňové zvýhodnění uplatnit nemůže, neboť není splněna podmínka, že se u něj jedná o dítě vyživované podle § 35c odst. 6 ZDP).
Příklad – druh, družka, 1 dítě společné, 3 děti druha a 1 družky
Pan Koblih je vdovec a má ve společné domácnosti 3 děti z předchozího manželství, a to Káju, Martina a Lukáše. Paní Malečková (družka) má v téže domácnosti 1 dítě z předchozího manželství (Elišku) a společně mají Aničku.
Řešení:
Vzhledem k tomu, že neuzavřeli manželství, může uplatnit každý z nich daňové zvýhodnění jen na své děti a na dítě společné jen jeden z nich (bude záležet na jejich rozhodnutí). To znamená, že:
-
jen pan Koblih si může uplatnit daňové zvýhodnění na Káju, Martina a Lukáše,
-
jen paní Malečková si může uplatnit daňové zvýhodnění na Elišku, a
-
jeden z nich (záleží na jejich rozhodnutí) si může uplatnit daňové zvýhodnění na Aničku, na kterou bude náležet daňové zvýhodnění ve výši stanovené "na jedno dítě" (1), jelikož se jedná o dítě společné, na které si vypořádají daňové zvýhodnění druh a družka nejdříve.
Pan Koblih má ve společně hospodařící domácnosti 4 vyživované děti (Aničku, Káju, Martina a Lukáše) a na Aničku si může uplatnit daňové zvýhodnění ve výši stanovené "na jedno dítě" (1) (pokud je neuplatní paní Malečková) a na Káju, Martina a Lukáše mu náleží daňové zvýhodnění již ve výši stanovené "na druhé dítě" a ve výši stanovené "na třetí a každé další dítě" (2+3+3).
Paní Malečková má ve společně hospodařící domácnosti 2 vyživované děti (Aničku a Elišku). Daňové zvýhodnění na Aničku si může uplatnit ve výši stanovené "na jedno dítě" (1) (pokud je neuplatní pan Koblih) a na Elišku jí náleží daňové zvýhodnění již ve výši stanovené "na druhé dítě" (2).
Varianta 1
Pan Koblih si uplatní daňové zvýhodnění na 4 děti - na Aničku, na kterou náleží daňové zvýhodnění ve výši stanovené "na jedno dítě" a na své děti Káju, Martina, Lukáše, tj. v Prohlášení k dani vyznačí nárok: 1+2+3+3.
Paní Malečková si uplatní daňové zvýhodnění jen na Elišku a v Prohlášení k dani označí nárok jako "2", neboť daňové zvýhodnění na Aničku (společné dítě) je uplatňováno vždy ve výši "1" a to platí i za okolností, že si na ni uplatní daňové zvýhodnění pan Koblih (otec).
Prohlášení k dani u pana Kobliha bude vypadat v tomto případě takto:
V POTVRZENÍ od mzdové účetní paní Malečkové pro účely daňového zvýhodnění pro mzdovou účtárnu pana Kobliha bude uvedeno, že paní Malečková (uplatňuje/neuplatňuje) u uvedeného plátce daňové zvýhodnění na níže uvedené vyživované děti:
Prohlášení k dani u paní Malečkové bude vypadat v tomto případě takto:
V POTVRZENÍ od mzdové účetní pana Kobliha pro účely daňového zvýhodnění pro mzdovou účtárnu paní Malečkové bude uvedeno, že pan Koblih (uplatňuje/neuplatňuje) u uvedeného plátce daňové zvýhodnění na níže uvedené vyživované děti:
Varianta 2
Paní Malečková si uplatní daňové zvýhodnění na 2 děti: dítě společné Aničku označí jako (1) a svou dceru Elišku jako (2). Pan Koblih si daňové zvýhodnění na Aničku (1) uplatňovat nebude, neboť na ni uplatňuje daňové zvýhodnění paní Malečková (matka). Daňové zvýhodnění na své 3 děti (Kája, Martin a Lukáš) si pan Koblih pak uplatní ve výši (2+3+3).
Varianta 3
Paní Malečková je na mateřské dovolené a v roce 2015 daňové zvýhodnění uplatňovat nebude. Pan Koblih si uplatní daňové zvýhodnění na Aničku (1) a na Káju, Martina a Lukáše ve výši (2+3+3). Daňové zvýhodnění na Elišku (dítě družky) pan Koblih uplatnit nemůže, neboť to není u něj dítě vyživované…
