Pracovní smlouva může obsahovat kromě povinných náležitostí stanovených zákoníkem práce i řadu dalších ujednání.
Správně připravená pracovní smlouva by měla kromě zákonných náležitostí dostatečně upravit i povinnosti zaměstnance a práva a povinnosti obou stran. Na druhou stranu by si zaměstnavatel měl ponechat určitou míru flexibility, a proto by pracovní smlouva měla představovat spíše obecný rámec práv a povinností s tím, že podrobnosti je vhodnější stanovit vnitřními předpisy, které může zaměstnavatel měnit i bez souhlasu zaměstnance.
Při uzavření pracovní smlouvy je pak nutné důkladně promyslet a upravit zejména následující otázky:
- Délka trvání pracovního poměru. Pozor je nutné dát na omezení týkající se sjednávání pracovního poměru na dobu určitou, který může být uzavřen nejvýše na dobu tří let a opakovat či prodloužit jej lze pouze dvakrát.
- Délka zkušební doby. Sjednaná délka zkušební doby nesmí podle zákona přesáhnout tři měsíce, resp. šest měsíců u tzv. vedoucích zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že sjednanou délku zkušební doby nelze dodatečně prodlužovat, je třeba ji náležitě promyslet již při uzavírání pracovní smlouvy.
- Sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas. Zákoník práce umožňuje se zaměstnancem sjednat mzdu již s přihlédnutím k práci přesčas, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, ke kterému bylo takto přihlédnuto. Za tuto práci přesčas pak zaměstnanci nenáleží zákonný příplatek ke mzdě ani náhradní volno. Pamatovat je ovšem třeba na to, že přihlédnout k práci přesčas lze pouze, je-li mzda se zaměstnancem sjednána (např. v pracovní smlouvě). V případě, že mzda je zaměstnanci stanovena vnitřním předpisem či určena mzdovým výměrem, není možné k práci přesčas přihlédnout a zaměstnanci musí být za práci přesčas…
