dnes je 25.12.2024

Input:

88/1968 Sb., Zákon o prodloužení mateřské dovolené o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění účinném k 1.1.2007, platné do 31.12.2008

č. 88/1968 Sb., Zákon o prodloužení mateřské dovolené o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění účinném k 1.1.2007, platné do 31.12.2008
ZÁKON
ze dne 27. června 1968
o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
98/1971 Sb.
(k 1.10.1971)
mění, nepřímo, nové sazby
99/1972 Sb.
(k 1.1.1973)
mění, doplňuje
77/1979 Sb.
(k 1.8.1979)
mění, nepřímo, nové sazby
106/1979 Sb.
(k 1.10.1979)
mění, nepřímo, nové sazby
9/1982 Sb.
(k 1.2.1982)
mění, nepřímo, nové sazby
73/1982 Sb.
(k 1.7.1982)
doplňuje
57/1984 Sb.
(k 1.9.1984)
mění, doplňuje
109/1984 Sb.
(k 1.1.1985)
mění
112/1984 Sb.
(k 1.1.1985)
mění nepřímo, nové sazby
51/1987 Sb.
(k 1.7.1987)
mění, doplňuje
103/1988 Sb.
(k 1.10.1988)
mění, doplňuje
ÚZ 189/1988 Sb.
 
 
180/1990 Sb.
(k 1.7.1990)
mění, doplňuje
306/1991 Sb.
(k 1.8.1991)
mění
582/1991 Sb.
(k 1.1.1992)
ruší § 32 odst. 3
37/1993 Sb.
(k 1.1.1993)
mění, doplňuje
154/1993 Sb.
(k 27.5.1993)
mění nepřímo, nové sazby
266/1993 Sb.
(k 1.11.1993)
mění, doplňuje
308/1993 Sb.
(k 1.1.1994)
mění, doplňuje
143/1994 Sb.
(k 1.10.1994)
mění nepřímo, nové sazby
182/1994 Sb.
(k 1.10.1994)
mění
241/1994 Sb.
(k 1.1.1995)
mění, doplňuje
118/1995 Sb.
(k 1.10.1995)
mění, doplňuje
113/1997 Sb.
(k 1.7.1997)
doplňuje
61/1999 Sb.
(k 1.10.1999)
ruší § 5 odst. 2 větu druhou
238/2000 Sb.
(k 1.1.2001)
mění § 33 odst. 1 a 4
258/2000 Sb.
(k 1.1.2001)
mění § 5 odst. 4 písm. a)
362/2003 Sb.
(k 1.1.2007)
mění § 33
421/2003 Sb.
(k 1.1.2004)
mění § 5 a 8
169/2005 Sb.
(k 1.5.2005)
nové znění § 13, v § 33 odst. 2 vkládá slova
115/2006 Sb.
(k 1.7.2006)
vkládá slova v § 10 odst. 2 a § 12a odst. 1
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
DÉLKA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ
§ 1
(zrušen)
ČÁST DRUHÁ
PENĚŽITÉ DÁVKY Z DŮVODU TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ
§ 2
(1)  Z důvodu těhotenství a mateřství se v nemocenském pojištění poskytují tyto dávky (dále jen „dávky v mateřství”):
a)  vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
b)  peněžitá pomoc v mateřství.
(2)  Dávky podle odstavce 1 jsou peněžitými dávkami nemocenského pojištění.
§ 3
(1)  Dávky v mateřství podle tohoto zákona náleží zaměstnankyním a dalším osobám účastným nemocenského pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění”) a předpisů podle něho vydaných.
(2)  Kde se v tomto zákoně mluví o zaměstnankyni, rozumí se tím i další osoba uvedená v odstavci 1.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
§ 4
(1)  Zaměstnankyni, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu než na dosavadní práci, náleží vyrovnávací příspěvek z prostředků nemocenského pojištění. K poklesu započitatelného příjmu, který vznikl v důsledku kratšího pracovního úvazku po převedení zaměstnankyně na jinou práci, se však nepřihlíží.
(2)  Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu.
§ 5
(1)  Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (dále jen „vyrovnávací příspěvek”) se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci, s výjimkou dnů, po které trvaly důvody uvedené v odstavci 4 písm. a) až d). Vyrovnávací příspěvek se poskytuje v těhotenství nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.
(2)  Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Ustanovení § 4 odst. 1 věty druhé platí i zde.
(3)  Denní vyměřovací základ se stanoví stejným způsobem jako se stanoví při výpočtu nemocenského od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti s tím, že se zjišťuje ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím.
(4)  Průměr započitatelných příjmů zaměstnankyně připadající na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po jejím převedení na jinou práci se zjistí tak, že její započitatelný příjem v kalendářním měsíci se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci, s výjimkou dnů, po které
a)  trvala její pracovní neschopnost nebo karanténa nařízená podle
Nahrávám...
Nahrávám...