č. 325/1999 Sb., Zákon o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění účinném k 1.9.2006
ZÁKON
ze dne 11. listopadu 1999
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o azylu)
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
222/2003 Sb. |
(k 31.7.2003) |
v § 2 vkládá nový odst. 4, v § 9 vkládá slova |
222/2003 Sb. |
(k 1.1.2004) |
mění § 93 |
501/2004 Sb. |
(k 1.1.2006) |
mění § 9, vkládá § 23a, § 23b, § 24b a § 92a,
v § 93a mění odst. 6 |
539/2004 Sb. |
(k 1.11.2004) |
v § 16 odst. 1 mění písm. k) |
57/2005 Sb. |
(k 1.2.2005) |
37 novelizačních bodů |
350/2005 Sb. |
(k 13.10.2005) |
86 novelizačních bodů, nová přechodná ustanovení |
444/2005 Sb. |
(k 1.1.2006) |
změnu nelze provést
nahrazuje slova v § 93a odst. 5, který byl již změněn zák. č. 350/2005 Sb. |
112/2006 Sb. |
(k 1.1.2007) |
mění - dosud neuvedeno |
136/2006 Sb. |
(k 1.9.2006) |
mění 15 novelizačních bodů, nová přechodná ustanovení |
165/2006 Sb. |
(k 1.9.2006) |
mění 105 novelizačních bodů, nová přechodná ustanovení |
ÚZ 437/2006 Sb. |
|
|
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
MEZINÁRODNÍ OCHRANA
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Zákon upravuje
a)
podmínky vstupu a pobytu cizince, který projeví úmysl požádat Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany na území České republiky (dále jen „území”), a pobyt azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území1) ,
b)
řízení o udělení mezinárodní ochrany formou azylu nebo doplňkové ochrany a řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany,
c)
práva a povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osoby požívající doplňkové ochrany na území,
d)
působnost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo”), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Policie České republiky (dále jen „policie”) v této oblasti státní správy,
e)
státní integrační program,
f)
azylová zařízení.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Bezpečnou zemí původu se rozumí stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,
a)
v němž státní moc dodržuje lidská práva a je způsobilá zajistit dodržování lidských práv a právních předpisů,
b)
který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12,
c)
který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách,
d)
který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv.
(2)
Bezpečnou třetí zemí se rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy,1a) aniž by byl vystaven pronásledování, mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.
(3)
Žádostí o udělení…
