č. 151/1997 Sb., Zákon o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění účinném k 1.7.2024
ZÁKON
ze dne 17. června 1997
o oceňování majetku a o změně některých zákonů
(zákon o oceňování majetku)
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
257/2004 Sb. |
(k 1.5.2004) |
mění § 19 a § 20 |
296/2007 Sb. |
(k 1.1.2008) |
ruší část čtvrtou |
188/2011 Sb. |
(k 15.7.2011) |
mění § 19 a § 20 |
350/2012 Sb. |
(k 1.1.2013) |
mění § 3 odst. 2, § 4, § 9 |
303/2013 Sb. |
(k 1.1.2014) |
mění, celkem 34 novelizačních bodů |
340/2013 Sb. |
(k 1.1.2014) |
ruší část šestou |
344/2013 Sb. |
(k 1.1.2014) |
ruší část šestou |
228/2014 Sb. |
(k 7.11.2014) |
mění § 17 odst. 3 písm. c) |
225/2017 Sb. |
(k 1.1.2018) |
mění § 9 odst. 2 písm. a) bod 2 |
237/2020 Sb. |
(k 1.1.2021) |
mění § 2, § 9, § 10, § 14, § 16, § 16a, 16b, § 33; vkládá § 16c |
36/2021 Sb. |
(k 1.1.2024) |
mění § 10 odst. 6 |
284/2021 Sb. |
(k 1.1.2024) |
ve znění zák. č. 152/2023 Sb.
mění § 3, 9 a 33 |
126/2024 Sb. |
(k 1.7.2024) |
mění § 33; vkládá § 33a |
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Zákon upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot (dále jen „majetek”) a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy1) . Odkazují-li tyto předpisy na cenový nebo zvláštní předpis pro ocenění majetku nebo služby k jinému účelu než pro prodej, rozumí se tímto předpisem tento zákon. Zákon platí i pro účely stanovené zvláštními předpisy uvedenými v části čtvrté až deváté tohoto zákona a dále tehdy, stanoví-li tak příslušný orgán v rámci svého oprávnění nebo dohodnou-li se tak strany.
(2)
Zákon se nevztahuje na sjednávání cen2) a neplatí pro oceňování přírodních zdrojů kromě lesů.
(3)
Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí
a)
v případech, kdy zvláštní předpis stanoví odlišný způsob oceňování3) ,
b)
při převádění majetku podle zvláštního předpisu4) .
§ 2
Způsoby oceňování majetku a služeb
(1)
Pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou.
(2)
Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním.
(3)
V odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na tržní hodnotu vliv. Důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny.
(4)
Tržní hodnotou se pro účely tohoto zákona rozumí odhadovaná částka, za kterou by měly být majetek nebo služba směněny ke dni ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím, a to v obchodním styku uskutečněném v souladu s principem tržního odstupu, po náležitém marketingu, kdy každá ze stran jednala informovaně, uvážlivě a nikoli v tísni. Principem tržního odstupu se pro účely tohoto zákona rozumí, že účastníci směny jsou osobami, které mezi sebou nemají žádný zvláštní vzájemný vztah a jednají vzájemně nezávisle.
(5)
Určení obvyklé ceny a tržní hodnoty a postup při tomto určení musejí být z ocenění zřejmé, jejich použití, včetně použitých údajů, musí být odůvodněno a odpovídat druhu…
